Ačkoliv mělo letos zimní soustředění pouze tři dny a šest tréninků, dřina to byla pořádná. Celkem čtyřiadvacet hráčů trénovalo pod vedením čtveřice trenérů, čakovická hala nám poskytla perfektní zázemí a jediné, co nám kazilo náladu, bylo občasné ranní slunce. Ne že bychom neměli rádi slunečné dny v jinak pochmurné zimě, ale když kvůli světlu na jedné polovině kurtu nejde hrát, kombinace i zápasy to prostě naruší…

O trochu konkrétněji: skupinku dospělých a dorostenců vedl Tomáš Krajča jako hrající trenér. Ač měla být nejpočetnější, nemoci ji nejvíce zředily a zabrala tak nakonec dva kurty. Další dva měla pro sebe Diana Pražáková, největší hvězda letošního soustředění. Trenérka, kterou jsem dětem propagoval mistrovskými medailemi a reprezentačními i ligovými úspěchy, si nakonec svou skupinku vesměs z kategorie U13-15 nejvíc získala důslednosti, pečlivě připravenými a zajímavými tréninky a samozřejmě dortem, kterého se dočkali ti, kdo zvládli tři minuty bez chyby hrát základní kombinaci. A poslední dva kurty se staly domovem pro šestici nejmenších nadějí, jež si mezi sebou střídali Romča Čechová a Tomáš Parkán a učili je základním úderům i pohybu.






Nejstarší skupinka hrála kombinace určené pro dvouhru. Povedly se zejména první a poslední tréninky: první zaměřené na nácvik řezaných dropů, přípravných úderů a posléze agresivitu ve hře a zakončování útoku. Ne zcela nám vyšly kombinace zaměřené na rozehrávání krátkým podáním a první následující míče. Zato hodně výživné byly odpolední vyběhávací kombinace a závěr v podobě relativně nepravidelných cvičení. Tréninkové dávky více či méně poctivě (většinou velmi poctivě) polykali Kája Krajčová, Kačka Kykalová, Zuzka Kvíčalová, Romča Čechová, Verča Řasová, Adam Čechura, Michal Beznoska a Tomášové Krajča a Vojtek.

Diana se soustředila na úpravy techniky úderů a základů pohybu, hlavní bylo donutit hráče k pečlivému střehu po každém úderu a naučit některé hráče rozdílům mezi spodním úderem od sítě, drivem a horním úderem. Hrály se také hry na koordinaci, hodně se běhalo, poskakovalo a myslím, že díky Dianině pečlivosti si každý musel odnést podněty do vlastního tréninku. Dianě na ústech viseli Anička Vojtková, Míša Zelinková, Berta Ausbergerová, Šárka Vlášková, Honza Vorlík, Tomáš Svoboda, Robert Chalupecký a Šimon Pitro.

Romča a Tomáš dělali vesměs základní cvičení, snažili se do dětí dostat tříkrokový pohyb, správnou motoriku výpadu, kraťasy na síti, plácačku a horní úder. Zároveň se také nejvíc pobavili nad neopodstatněným sebevědomím Jonáše, Kubou, který je přesnou kopií staršího bratra, rozevlátou Anežkou, „růžovou dvojkou“ sester Křížových i upovídaným „šéfem tréninku“ Danem Zelinkou.

Věřím, že si všichni užili příjemné prostředí zbrusu nové čakovické sportovní haly, kde nám příjemní páni správcové dobře topili, ba i ve sprchách tekla teplá, což byla příjemná změna proti loňské kose doma na Proseku. A tak byť jsme museli lepit čáry (kdybychom si je napoprvé nedali špatně a nemuseli kurty přelepovat, trvalo by to i méně než dvě hodiny) a dovézt si tyče a sítě, práce jsme nelitovali. Všem zúčastněným patří dík a rohodně neopomeňte v novoročních předsevzetích i nějaké to sportovní. Už s předstihem jsme pro jeho splnění něco udělali…