OP víkendu 20.-21. ledna proběhly ve Vinoři hned dva turnaje s proseckou účastí. Na sobotním GPC kategorie U17 přivítal ráno pan Jurka pětici hráčů – Jáchyma, Petra, Aničku, Kačku a Janu. Poslední jmenované se vyhnul mix, Petr s Kačkou narazili hned v prvním zápase na favorizovaný pár Zahrádka, Maixnerová a Anička s Jáchymem vypadli ve 2. kole s Cihlář, Srbová. Astra byla naším osudem i dál, ostatně byla osudem valné většiny zúčastněných ve všech disciplínách (jen na finále singlu dívek se astráci nepodíleli). Anička po výhře nad Holčovou skončila na raketě Kotové, s níž ale svedla třísetovou bitvu. Jana nenašla recept na Komárkovou, i když jí neodevzdala ani míč zadarmo. Jediné vítězství na Kačku čekalo právě v singlu, bohužel ale až v zápase o pořadí. Kluci skončili oba už v prvním kole s nasazenými soupeři. A našim párům se lépe nevedlo ani v deblech (jak hrála Jana ve dvojici se Srbovou se mi zjistit nepodařilo, Anička s Janou nestačily v prvním kole na Blažkovou). Žádné vavříny jsme tedy nesklidili, i když poté, co jsem viděl finále singlu holek, nervydrásající bitvu mezi Blažkovou a Kouřimskou, ani se nedivím. Herní projev pak hodnotit nebudu, ostatně nikoho z našich jsem ani hrát neviděl, troufnu si ale říci, že kde získáváme pokud jde o herní inteligenci, ztrácíme, pokud jde o rychlost, start na míč a výbušnou sílu.

Na nedělní KP Prahy nedorazil z Proseka žádný zástupce něžného pohlaví, a tak Milan, Čermi, Filík, Petr ani já jsme nehráli mixy. Singlové rozlosování nám od začátku tak docela nepřálo. Filík hned v prvním zápase narazil na Svátu a prohrál ve dvou setech, Milan měl také těžkého soupeře v Kočím, dokázal ale Pepu zdolat v koncovkách setů. Petr se utkal s Měřičkou z Astry, dramatický zápas na tři sety ale dotáhl do vítězného konce. Petra čekal nejprve Pavel Drančák, posléze pak jedno z velkých překvapení turnaje – Lukáš Myšák, jenž předtím vyřadil nasazenou jedničku Filipa Týce (!). S čermáčkem už si ale neporadil… Já měl v prvním kole pro změnu Bednáře. Los jsem proklínal, po zápase jsem pak proklínal sebe. První set jsem vyhrál jasně, ve druhém mě naopak soupeř donutil k chybám plochou a rychlejší hrou s častými drivy. Ve třetím setu se mi dařilo zejména tehdy, kdy jsem hrál „kvalitní údržbu“ – vysoké loby, střídal zadní rohy a neukvapoval se se zakončováním. Jenže hloupé chyby a dva nebo tři vyslovené zkraty (smeč do půlky saka) mě stály postup – Bednář nakonec vyhrál 21:17 ve třetím setu – aby byl vzápětí ve dvou sadách poražen Petrem Mazúrem. Ten měl dobrý den, v semifinále se Svátou ale přišel na to, jak proti němu hrát, až na samotném konci zápasu. Na druhé straně se pomalu rýsovalo semifinále čistě v prosecké režii. Milan si ale nedokázal poradit s rychlým a úderově konzistentním Nešlehou. Co se zápasů o pořadí týká, já si poradil s Měřičkou ve dvou setech (i když moje hra vypadala dost příšerně, což jsem zbytečně často i adekvátně komentoval. Soupeři i rozhodčí Tereze se za to zpětně ještě jednou omlouvám), výsledek souběžně hraného zápasu Filz – Hakl jsem nezaznamenal. Dalšími výsledky singlu nemůžu zatím sloužit, tělocvičnu jsem opustil před jeho dohráním.

Na debla se mnou dorazil v jednu hodinu do Vinoře i Michal Beznoska – a za nějakých dvacet minut se mohl zase převlékat do civilu. Soupeři nám byli silní Gregor, Kočí. Přesto jsme s nimi mohli hrát lépe, nedařilo se nám protlačit víc do útoku, já nezahrál solidní míč ze zadní části kurtu, rezervy jsme měli při podání a často jsme ukvapeně kazili na příjmu. Petr s Milanem prohráli také v prvním kole s dvojicí Bendář, Týc, Čermi s Filíkem si nejprve poradili s dvojicí Měřička, Myšák (jejíž složení mě překvapilo, čekal bych, že Lukáš bude hrát s Petrem Hoškem), druhé kolo už ale i pro ně znamenalo konečnou.