Ve třetím kole nás čekala dvojice papírově slabších soupeřů. Naše družstvo C se nacházelo na šestém místě průběžného pořadí – a naš soupeři okupovali sedmou a osmou příčku. Postupně jsme se střetli se Sokolem Svatá a Sokolem Králův Dvůr. Oba dva týmy jsou tradiční a velmi nepříjemní soupeři, tentokrát se ale sešli v oslabených sestavách a značně nám cestu za šesti body ulehčili. Dvě výhry nám zajistily příjemnou výchozí pozici do odvetné fáze, v níž tak s trochou štěstí můžeme pomýšlet i na víc, než pouhou záchranu.

Večer a ráno nám „zpestřily“ poněkud nepochopitelné šachy s dívčí sestavou ve druhé lize a KP. Výsledkem bylo, že jsme dovezli na turnaj tři holky, Zuzku, Janu a narychlo povolanou Aničku, která si pak vinou nekompletních sestav Králováku a Svaté ani nezahrála. Paradoxně se tak může těšit z jednoznačně nejlepší bilance – 100% úspěšnost, čtyři kanáry… 😉 Mužskou část sestavy jsem zastupoval já, Michal, Tomáš a Jirka.

Svatá nastoupila v sestavě 4+1 a hrála tedy většinu disciplín. Naše počáteční vedení 1:0 jsme brzy s Michalem rozšířili, i když zápasy s Jenčíkem a Bílkem musel rozhodnout až třetí set. V mém případě to bylo jednoznačně vinou podcenění. Po prvním setu 21:7 v můj prospěch jsem ve druhém víc sledoval, jak válčí Michal, až jsem prohrál 20:22. Třetí jsem ale poměrem 21:15 zvládl. Kuriózně o chvíli později skončil Michal s naprosto stejným skóre; a můžete hádat, jakým skóre Zuzka zvítězila v rozhodující sadě vyrovnaného zápasu se Šejvlovou… Remíza už byla naše, v pánských deblech jsme chtěli přidat rozhodující bod. Podařilo se to nakonec zkušeným a sehraným Parkánům proti páru Bílek, Jenčík, zato my s Michalem jsme po vydařeném prvním setu prohráli s párem Stehlík, Hejzlar. Naše singlové třísetové výhry byly ještě o to cennější, že pak Jirka prohrál s Janou mixa, takže jsme vyhráli nejtěsnějším rozdílem, ale přece – 5:3.

Králův Dvůr v nejmenší možné sestavě 2+1 spoléhal zřejmě na zázrak. Jinak se to nedá nazvat, vždyť nastupovali do všech utkání za nepříznivého stavu 0:4… A chyběli jim velcí hráči – Zuzka Janešová, Petr Krásný… Zahráli jsme si s nimi nakonec jen dva singly, debl kluků a mix. Já měl za soupeře Vodičku. Část přihlížejících z B-týmu Astry, která si vsadila na mě, udělala správně, i když jsem měl ve druhém setu s běhavým, levorukým soupeřem problémy a vyhrál jsem ho až v nastavení taktickým tahem, kdy jsem přesedlal na backhandové podání, s nímž si soupeř nevěděl rady a třikrát za sebou zkazil. Pak jsem se od Lenky H. dozvěděl, že prý mi Jindra udělil titul nejlepšího singlisty v kraji, ale to není žádná pravda ;-), jak můžu být nejlepší, když jsem prohrál s Pavlíčkem? Na singla holek jsme proti Aleně Balenčinové postavili Janu, která se v prvním setu trápila, ve druhém už ale vyhrála poměrně jasně. Já s Michalem jsme výsledek ještě vylepšili v poněkud unaveném, přesto však úspěšném deblu proti páru Vodička-Kulhavý a definitivní obrysy „kanár“ nabral v mixu, který Jirka se Zuzkou ve třech setech vyhráli také.

Výsledky ostatních týmů pochopitelně v tuto chvíli neznáme, nicméně s bilancí 3-1-3 můžeme být po třech odehraných kolech spokojení. Škoda nešťastného prvního kola – kdybychom ho odehráli v prosincové formě, mohli bychom pomýšlet na úplně jiné příčky v tabulce…