Po několikaleté pauze jsme v neděli 13. 10. opět uspořádali žákovský „teambuilding“ – zábavný den plný her s utužováním kolektivu pro naše hráče nastupující za týmy v kategorii U15 a U13. Badmintonově-výtvarného a kreativního programu pod vedením Aničky a Tomáše Krajčových se v prostorách ZŠ Novoborská zúčastnili Berta Ausbergerová, Šárka Vlášková, Kačka Houšková, Lucka Mocková, Kája Nachtmanová, Kačka Krejčová, Verča Tvrdíková, Julča Skřivanová, Emča Jirešová, Janička Flusserová, Hugo Daniš, Vojta Skřivan, Vašek Obhlídal, Kuba Riegr, Dan Kubiš, Dan Zelinka, Vojta Hercinger, Adam Šulc a Petr Čaboun.

Do nové sezóny tak mohou naše žákovská družstva vstoupit nejen s odhodláním a bojovností sobě vlastní, ale i se zbrusu novými transparenty, neprůstřelným mottem „Prosek je nej – rovnou to vzdej“ doplněným o vysvětlující dvouverší: „Pokud nejsi z Proseka, vítězství tě nečeká,“ a pochopitelně faktem, že hrajeme kvalitní ninja-badminton a jsme rychlejší než želvy!

Dopolední program krátce po deváté hodině začala společná rozcvička spojená s chytáním náhodně zvolených obětí. Zjistit, kdo všechno má v hale sourozence, se ukázalo jako obtížnější úkol, ale všichni si nakonec poradili. Následovalo rozčlenění do týmů, kterým velely přísnou rukou kapitánky Jana, Verča a Julie. Prvním úkolem pro zúčastněné bylo pokusit se seřadit na lavičce podle zadaných kriterií bez mluvení a později dokonce se zavřenýma očima. Jednotlivé týmy vyvinuly celkem zajímavé strategie, jak se na lavičce vyměnit, ale překvapivě nikdo nepřišel na velmi snadný způsob, jak si poslepu sdělit důležitá data… 😉

Dalším bodem programu byly běžecké štafety s různými zajímavými úkoly. Došlo tak na vzájemné přenášení ve dvojicích, tvoření velkého tunelu či provazového mostu, a také vtipnou sprintovací hru se signály s taháním za uši.

A pak už přišla řada na přichystané výtvarné potřeby. Pod dozorem Aničky se děti pustily do tvorby vlajky s želvami ninja, sprejování velkého transparentu, anebo kreslení roztomilého komiksu s badmintonovým Supermanem, Harry Potterem či porovnáním smečů Astry se smečemi Proseka.

Odpoledne začalo honičkami na polovině kurtu, kde zejména předávání baby zadkem dělalo hráčům velké obtíže. Vlastně – málokdy k jejímu předání vůbec došlo. Následovalo přihrávací cvičení, při němž si účastníci promrskali jména svých spoluhráčů (na Pepiho snahu o adresovat přihrávku na vyšší místa zvoláním „Ježíš Kristus“ bohužel nikdo nezareagoval), a dramatická hra o přežití, při které jsme procvičili druhou ruku a svedli nelítostný souboj pohlaví, v němž sice Šárka zdatně hájila čest dívek, ale nakonec vyhráli poměrem 2:1 chlapci. A pak došlo na živelné dodělávání a přetváření transparentů a také jeden štafetový zápas a značně nespravedlivou, ale o to zábavnější obíhačku, při které hod kostkou určoval, kolik bude mít kdo životů.

Náročný program nám vzal hodně sil, a tak přišla vhod „svačinka“ v podobě buchty a moc krásného koláče s oddílovým námětem, za které děkujeme rodině Obhlídalových. Všem pak patří díky za účast, věřím, že jste se dobře bavili a že to bude v turnajích na atmosféře a vzájemné podpoře znát 😉