Poslední mládežnický Přebor Prahy se bohužel našim hrubě nevydařil. V prořídlé pětičlenné sestavě jsme neměli velké ambice, ale že budeme odjíždět bez jediné medaile, jsme určitě nečekali. Smutnou sobotu prožila ve vinořské tělocvičně sestava Kája Krajčová, Jitka Benešová, Tomáš Svoboda a Honzové Vorlík a Řasa pod vedením trenéra Tomáše Krajči. V párových disciplínách si s námi ošklivě pohrál los, Káje nevyšla ani jedna dvouhra, Honza narazil ve druhém kole na příliš silného soupeře… a výsledkem bylo nejlepší umístění ve čtvrtfinále (mix a čtyřhra dívek).

Ke stažení: kompletní výsledky

V mixu jsme měli tři páry. Tomáš s Jitkou narazili hned v prvním kole na Kondra a Kurzovou. Nasazení a později vítězní soupeři byli hodně nad síly našich, kteří dokázali dát jen pár bodů. Honza Vorlík hrál s Karolínou Boudovou z Meteoru. Proti dvojici Brothánek-Brunátová prohráli těsně první set, ve druhém po zlepšeném výkonu zvítězili, třetí jim ale nešťastně utekl několika chybami v koncovce. Škoda, že nehráli ještě o něco útočněji a dost míčů (hlavně Karolína od sítě) zbytečně zvedli. Honza Řasa s Kájou v prvním kole porazili Brabce a Slunéčkovou po nečekaně soustředěném výkonu – nevynucené chyby tam byly, ale zároveň také solidní servis, příjem a nebyl to tradiční ospalý výkon z prvních kol. Druhé kolo už bylo pro naše konečnou, když prohráli se Sklářem a Hlavatou, mohli dát i více bodů, kdyby častěji udrželi míč na síti.

Ve dvouhrách si obstojně vedl pouze Honza Ř. Ten v prvním kole zdolal Havlenu – první set otočil doslova „v hodině dvanácté“, v druhém si neustále hlídal několikabodový náskok a působil velmi klidně. Druhé kolo znamenalo bitvu s Gregorem. Ačkoliv soupeře zápas evidentně nebavil, těžil ze silné ruky a zakončoval příležitosti, které mu Honza nabídl. Ten bohužel neměl na to, aby dokázal protihráče déle tahat po kurtu a utkání mu trochu „znechutit“. Honza Vorlík měl slibný los, v prvním kole ale těsně podlehl Doubkovi a posléze prohrál i zápas o pořadí s Brabcem. Úspěch mu přinášela deblová hra s backhandovým podáním a rychlé drivové výměny, naopak jakmile se muselo déle běhat, byl v problémech – to ale není nic nového… Tomáš si vedl slušně v prvním setu proti Ulrychovi, druhý už byl horší a prohra v prvním kole ho mohla mrzet. Pohybový deficit je u Toma ještě citelnější, chce to hlubší střehové postavení a rychlejší start na míč. Líbily se mi ale zadržené dropy a některé pěkné údery na síti. Tomáš si udělal radost alespoň v zápase o pořadí, když přehrál Matěje Hubáčka.

Jitka neměla proti silnějším soupeřkám šanci – v prvním kole podlehla Myšákové, v zápase o pořadí jen stěží dosáhla na dvouciferné skóre proti agresivnější Slunéčkové. Hrály se ale dlouhé výměny a její výkon nebyl špatný. Kája neměla svůj den – možná trochu rozmrzelá ze špatného losu prohrála už první kolo s Klempířovou (ta byla o něco silnější, ale rozhodly hlavně nevynucené chyby naší hráčky) a posléze i zápas o pořadí s Brečkayovou.

V deblech nám los velmi nepřál. Kája hrála s Terezou Štarkovou a holky doufaly v medaili – jenže v osmičce šli proti páru Hejdrychová-Brečkayová. Jitka hrála s Klikovou z Astry a podlehla v prvním kole domácí dvojici. Honza Vorlík s Tomášem schytali do prvního kola první nasazené, Gregora s Barákem, a také byli rádi za každý bod (ve druhém setu jich bylo více). A Honza Řasa, který hrál s Tymešem z Astry, těsně na dva sety podlehl páru Sklář-Kačinetz.

Přebor byl pro nás tedy smutný, zároveň to nebyl ani turnaj, kterým by se mohla chlubit Praha jako taková. Herní úroveň mnohdy nebyla valná a o mnohém svědčí i to, že se prosazovali hráči dokonce z kategorie U13. Nic proti čerstvé mistryni této kategorie, Kristýně Brunátové, ale když se dvanáctiletá slečna dostane do semifinále turnaje U17, je to špatná vizitka pro její soupeřky. (Samozřejmě předpokládám, že všichni startující z kategorie U13, jmenovitě tedy Kristýna Brunátová, Michal a Matěj Hubáčkové a Honza Havlena, měli v pořádku dobrozdání od lékaře, že mohou startovat o dvě kategorie výš. Nevím, zda to je v soutěžním řádu zakotveno, ale úzus byl vždy hrát maximálně o kategorii výš, a osobně ve startu deseti či jedenáctiletých na sedmnáctkovém turnaji nevidím ani příliš velký smysl.) I finále kluků mě trochu zklamalo – loňské a předloňské zápasy Kurz-Netík a Zahrádka-Holec byly mnohem pohlednější. Ale uvidíme, jak si vítězové povedou na MČR, třeba překvapí a zabodují i na republikové úrovni. Naši mezi nimi nebudou, což mě mrzí, ale všichni si sedmnáctky zahrají ještě i příští rok a snad dopadnou lépe.