V rakouském Judenburgu probíhal od 2. do 5. dubna mezinárodní turnaj Nations Future Cup pro kategorii U17. Český národní tým cestoval na významný turnaj ve složení Míša Zelinková, Berta Ausbergerová (obě SK Prosek Praha), Verča Dobiášová (Super Stars Most), Petr Beran (Sokol Křemže), Ondřej Král (Baník Most) a Vojta Lapáček (Sokol Č. Budějovice); tým vedli trenéři Radek Votava a Tomáš Krajča.
Český výběr dosáhl na fantastické výsledky: v soutěži týmů po finálové porážce od Belgie obsadili Češi skvělé 2. místo. V individuální soutěži se pak podařilo získat 2 zlaté, 2 stříbrné a 4 bronzové medaile. Míša s Bertou byly oporami českého výběru v týmové soutěži, v individuální si pak vybojovaly hned několik medailí: Berta obsadila 2. místo v mixu a 3. v singlu, Míša byla 3. v mixu a obě holky spolu obsadily 2. místo ve čtyřhře!
Soustředění v Českém Krumlově: tvrdá práce a zábava se sociálními sítěmi
Turnaji předcházelo společné soustředění týmu v Českém Krumlově. Tréninky pod vedením Radka se zaměřovaly zejména na herní konzistenci, nástřely do rychlosti a také nácvik podání, příjmu a obecně prvních míčů ve výměně. Došlo také na sparingové zápasy, do kterých se zapojili i domácí hráči jako Míra Janáček, Lucka Černá, Sabča Milová, členové jihočeského RSC či dospělí hráči SKB Český Krumlov.
BERTA AUSBERGEROVÁ
MÍŠA ZELINKOVÁ
TOMÁŠ KRAJČA
Ve volném čase jsme poctivě pracovali na utužení týmového ducha a národní hrdosti. Facebooková stránka Nations Future Cup – Team Czech Republic se tak úspěšně plnila různými tu více, tu méně kontroverzními fotografiemi a videy. Průběh soustředění po tréninkové stránce nejlépe dokumentuje minutový sestřih, který nabízí i vtipné okamžiky typu Bertina uhýbání nebo běhání k hasičáku…
ŠPUNTY DO UŠÍ v národních barvách
Řádná příprava probíhala nejen na hru, ale také na fandění a všechny „týmové náležitosti“. K dispozici jsme tak měli několik řehtaček, velkou i malou národní vlajku, nalepovací vlajky na obličej, a také některé doopravdy výstřední pomůcky. Do interní diskuse na téma „co kdo vezme“ a „co si kdo přeje“ se totiž head coach Radek zapojil slovy: „když to celé slyším, tak bych si přál špunty do uší v národních barvách.“
A tak jsme mu je vyrobili…
Asi nejzábavnější fází společného programu mimo tréninky bylo fotografování, když jsme dostali národní dresy. Když jsme aranžovali už asi padesátou skupinovku, došlo i na velmi „nereprezentativní“ ksichtění:
DUCKFACE, ANYONE?
Na závěr našeho zábavného programu pro rostoucí publikum facebookových fanoušků jsme pak připravili 1. 4. malý aprílový žertík – při sestřihu z tréninku smečů jsme video převrátili, a tak se zdálo, že všichni hrají levou rukou (s výjimkou Vojty, který to vzal jako levák konečně do té správné… ehm, prostě do pravé ruky):
Napínavá cesta a dobrý začátek turnaje
Ve středu po obědě jsme se naložili do Radkem zapůjčeného mikrobusu a vyrazili směrem na jih. I když se blížily Velikonoce, cesta byla velmi napínavá a Radek rozhodně nelitoval, že nenechal mikrobusu přezout pneumatiky na letní, to když jsme se odvážně pustili po menší cestě přes hory, ale rakouský „Caradhras“ nás zastavil obdobně, jako Společenstvo prstenu:
ČESKÝ TÝM patřil k nejhlasitějším i při fandění
Do Judenburgu jsme se tedy dostali delší cestou přes dálniční křižovatku u St. Michael a po ubytování v hotelu JUFA, stylově vystavěném v budově bývalého kláštera, jsme se jali zjišťovat, co nás v turnaji čeká.
Ve čtvrtek vše odstartovaly zápasy týmů v základních skupinách. Hrálo se na 5 zápasů v utkání (každá disciplína jednou), naším prvním soupeřem bylo domácí Rakousko. Přes mírné obavy, jaký bude vstup do turnaje, se nám podařilo domácí hráče udržet na uzdě a připsali jsme si vítězství 5:0; holky k němu přispěly jistým bodem Míši v singlu a společnou výhrou ve čtyřhře.
Následovala obědová pauza a po ní velká výzva: tým Španělska. Španělé mají úřadující mistryni světa, jsou juniorskými mistry Evropy v soutěži týmů, a tak jsme byli zvědaví, jak se nám bude dařit proti jejich reprezentační „záloze“. A šlo to nad očekávání skvěle!
V pozměněné sestavě nás k výhře odpíchla Berta, která s Petrem vyhrála třísetový mix. Pak sice Ondra prohrál svou dvouhru, ale bodovala Verča, Petr s Vojtou a v závěrečném deblu Míša s Verčou. Španělsko jsme tak porazili 4:1 a na konci mohli hráči uvolnit stavidla radosti vítězným pokřikem:
Náročný pátek – dvě utkání týmů a začátek turnaje jednotlivců
ČESKO – ŠVÝCARSKO 3:1
I když jsme byli po utkání se Španělskem plní euforie, z pátečního soupeře v semifinále jsme měli zdravý respekt. Švýcaři předváděli v základní skupině skvělé výkony a rozhodně jsme se necítili jako papíroví favoriti. Týmu se ale podařilo předvést výkon snad až nad svoje možnosti. To platilo o úvodní výhře Petra s Bertou v mixu. Ondra opět bojoval na tři sety, ale ani tentokrát svého soupeře neudolal. Jenže pak Míša dokázala vyhrát svoji dvouhru nad Aline Müller a definitivně náš postup zpečetili Petr s Vojtou, když přehráli švýcarský pár, na který si ani v nejmenším nevěřili – na kurtu to ale naštěstí vypadalo právě opačně.
Postup do finále byl pro nás výsledkem z říše snů. Čelit vyrovnanému a technicky skvěle vybavenému týmu Belgie nebylo snadné, ale drželi jsme se až do posledního dechu. Velká škoda byla třísetové prohry Berty a Petra v úvodním mixu. Pak ale v sobě objevil skryté psychické síly Ondra a porazil na tři sety belgického soupeře v singlu. A když svou dvouhru vyhrála i Míša, vedli jsme 2:1 a měli dva mečboly na výhru v celém turnaji. Bohužel ani Petr s Vojtou, ani Míša s Verčou nedokázali své soupeře překonat, za výsledek 2:3 a celkové druhé místo se však rozhodně stydět nemusíme. Český tým předvedl výkony na hranici možností, skvělé fandění, vzájemnou podporu a stříbrné medaile byly zaslouženou odměnou.
ČESKO – BELGIE 2:3
Individuální turnaj: čtyři medaile proseckých holek, osm celkově
MÍŠA S BERTOU v semifinále proti Slovinsku
V individuálním turnaji jsme se snažili potvrdit výsledky ze soutěže týmů, a podařilo se to na jedničku. O vyrovnanosti českého týmu svědčí fakt, že každý získal alespoň jednu medaili. Míša s Bertou uspěly dokonce hned 4x. Cenným výsledkem byla zejména jejich společná stříbrná medaile za čtyřhru dívek. Po volném kole si velmi suverénně poradily se španělským párem Nerea Diaz-Claudia Leal, když jim povolily jen 13 a 12 bodů.
V semifinále čekaly slovinské soupeřky Nastja Stovanje a Petra Polanc. Obě rychlé, s dobrou smečí a rychlou prací s raketou. V prvním setu jsme prohráli 16:21 a vypadalo to na konec v turnaji. Holky ale poslechly změnu taktiky, začaly se na kurtu hecovat a postupně soupeřky doslova vymazaly – nečekaný obrat byl skvělým zážitkem, další dva sety Míša s Bertou vyhrály 21:16 a 21:12, a mohly se těšit na finále proti Belgii.
Marie Demeyere a Lotte Derudder se nezdály jako nepřekonatelné soupeřky, bohužel ale jejich deblová sehranost a přehled byly na jiné úrovni – naše holky nedokázaly rozumně rozehrát první míče a podlehly soupeřkám 14:21 a 15:21.
MÍŠA S BERTOU na stupních vítězů
Ve dvouhře určitě myslela na lepší výsledek Míša, která byla nasazená jako turnajová jednička. Po volném kole s přehledem vyřadila Lisu Jungewirth z Lucemburska. Pak ale narazila na rychlou a přesnou Petru Polanc. Slovinská soupeřka vévodila zápasu od samotného začátku a vedla 20:15. Pak se ale Míša rozhodla, že první set prostě neprohraje, a se zaťatou pěstí uhrála sedm výměn v řadě. 22:20! Ve druhém setu měla Míša blízko k vítězství, když vedla už 20:18. Soupeřka jí ale vrátila závěr první sady a naopak vyhrála 22:20 zase ona. Ve třetím pak Míša od začátku nabrala ztrátu a po výsledku 14:21 skončila v singlovém pavouku ve čtvrtfinále.
To Berta se dostala o kolo dál. V předkole si poradila bez obtíží s domácí Sabrinou Herbst, a to i když hrála na neoblíbeném kurtu. Ve druhém kole čekala třetí nasazená Marie Demeyere z Belgie. Sama asi nečekala, jak na ni Berta nastoupí – ta belgické soupeřce aktivní útočnou hrou povolila jen 13 a 10 bodů a mohla se radovat z postupu mezi osm nejlepších. Tam svedla fantastický souboj s Evou Murio ze Španělska. Španělé obecně nehráli tak docela fair play, často se hádali a otáčeli auty. Eva Murio nebyla výjimkou. Berta vyhrála první set 21:19, druhý stejným poměrem prohrála. Ve třetím vedla 18:15 a míč od rakety soupeřky skončil cca 5 cm v autu za zadní čárou. Viděli to všichni, s výjimkou Španělky a jejího kouče. Míč se musel opakovat a rozhozená Berta se nechala dotáhnout na 18:18. V hektické koncovce ale vybojovala zasloužené vítězství 22:20 a postup do semifinále!
V semifinále také Berta vyzvala Petru Polanc, ale na její rychlou a aktivní hru bohužel nestačila, po prohře 15:21 a 14:21 tak obsadila v turnaji jednotlivců třetí místo.
PETR S BERTOU došli v mixu až do finále
Medailovou radost nám pak přinesl i mix. Míša v něm hrála s Vojtou, a jako turnajové trojky měli první kolo volné. Pak vyřadili lucemburský pár Juno Thomas-Diana Campos Almeida jednoznačně 21:7 a 21:6. O postup do semifinále museli bojovat se švýcarskou dvojicí Jeremy Poy-Sereina Hofstetter. Po první prohrané sadě 16:21 naštěstí zlepšili svou rozehrávku a přestali kazit, výsledkem byla výhra 21:17 a 21:11. Nejlepším zápasem Míši a Vojty bylo pak docela určitě semifinále proti pozdějším vítězům, belgické dvojici Elias Bracke-Lise Jaques. Sehraní a velmi silní soupeři ovládli první set 21:12. Pak ale Vojta s Míšou začali hrát skvěle takticky, zapojili do hry Lisu Jaques a dokázali vyhrát druhý set 21:16. Třetí už zase patřil Belgičanům 21:12, ale byl to hezký zápas a třetí místo je pro náš pár příjemným oceněním.
Petr s Bertou byli v turnaji nasazeni jako dvojky, a dokázali to také potvrdit. Po volném kole porazili lucemburské soupeře Mattiase Sonderskova a Anne-Marie Schloesser dvakrát 21:10. Pak je čekal duel s belgickou dvojicí Gertjan Devaere-Lotte Derudder. Bylo to náročné, zejména v koncovce druhé sady, ale nakonec po dobrém výkonu a výsledku 21:16 a 22:20 slavili postup do semifinále. V něm doslova utekli hrobníkovi z lopaty – dlouho to vypadalo, že podlehnou slovinskému páru Miha Ivančič-Petra Polanc, nakonec ale průběh dokázali otočit a vyhrát 15:21 24:22 a 21:18. Finále proti Eliasi Brackému a Lise Jaques už bylo nad síly naší dvojice, při prohře 12:21 a 19:21 mohou litovat koncovky druhé sady, kdy se konečně začínali „chytat“ proti přesné a překvapivé hře Belgičanů.
BERTA A PETR na stupních vítězů
Další medailové zisky Česku přinesli Verča vítězstvím v singlu dívek, Petr s Vojtou výhrou v deblu kluků. Ondra získal bronzovou medaili za dvouhru a to samé se podařilo Petrovi. Celkově šlo o nejúspěšnější českou výpravu v historii turnaje Nations Future Cup, který je prvním testem mladých reprezentantů s perspektivou pro „velké“ mistrovství Evropy juniorů. V konkurenci šesti zemí jsme si vedli velmi úspěšně a turnaj byl velkou zkušenosti a inspirací nejen pro Míšu s Bertou, ale také pro trenéra Tomáše.
Z Rakouska vezeme plno zážitků, plno nepřenositelného humoru, jako spor o to, kdo je „ťamtěm,“ přízračný smích, zamotané zadky, Vojtovu sprostou verzi národního pokřiku, ve které došlo na prznění rodinných příslušníků (a týmem doplněné pokračování „Vojta se nám vrátil…“) a samozřejmě také fakt, že „nejhorší na tomhle turnaji rozhodně byli Dánové.“ Beat this. 😉
No Comments Yet