Od 2. do 15. října probíhalo ve španělském Santanderu mistrovství světa juniorů do 19 let – nejprve soutěže národních týmů, posléze individuální turnaj za účasti nejlepších hráčů z celého světa včetně asijských velmocí. Máme obrovskou radost, že nominaci získal také náš hráč Adam Šulc, který byl jak platným členem družstva ČR, tak zasáhl i do individuální soutěže v mixu s Kateřinou Osladilovou a v deblu s Danielem Dvořákem.
Výsledky: týmový turnaj | individuální soutěž
O turnaji se rozepsal sám Adam:
Mistrovství světa juniorů ve španělském Santanderu bylo doposud mým největším turnajem, kde jsem měl tu čest reprezentovat Českou republiku. Už když jsem se dozvěděl nominaci na tu tuto akci, byl jsem plný emocí, protože se mi tím splnil jeden z mých badmintonových snů.
Celé to začalo v pátek, kdy odstartoval náš dvoutýdenní pobyt v Santanderu, dějišti MS. V pondělí, když už jsme měli za sebou zhruba 4 tréninky, nás čekalo první týmové utkání, konkrétně proti Srí Lance. Hral jsem mixa s Kačkou a debla po boku Dominika. Mix byl celou dobu velmi vyrovnaný, ale bohužel nám nevyšla koncovka. V deblu už tomu bylo opačně a nakonec jsme zápas dotáhli do vítězného konce. Další den nás čekala Arménie, jež byla outsider skupiny, hlavně proto, že v jejím týmu byli pouze 4 hráči mladších ročníků. Ve středu nás čekala rozhodujíci bitva proti USA. Rozhodovalo se totiž, který tým postoupí do top 8. V tomto utkání jsme rozhodně nebyli jako favorité, tudíž jsme mohli jen překvapit. A myslím, že jsme tomu byli i docela blízko. Spoustu třísetových zápasů, z nich jeden byl i náš mix, který rozhodovala až koncovka třetího setu. Bohužel ve prospěch soupeře.
I když jsme nestačili na výběr Spojených států, čekala nás další várka zápasů o umístění ve skupině 9-16. Přestože došlo k několika změnám v sestavě, snažil jsme se vždy koncentrovat na vlastní výkon a hrát nejlépe, jak jen to šlo. Nejprve jsme podlehli Ukrajině a Hongkongu, ale v závěrečném duelu jsme porazili Německo a umístili se tak na celkovém 15. místě.
Soutěž družstev pro mě byla naprosto okouzlující. Byla to pro mě obrovská zkušenost, ale také zážitek, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich bylo fandění a podporování hráčů. Myslím, že na pokřiky např. Indonesanu nebo Japonců opravdu jen tak nezapomenu. 🙂
V sobotu jsme zhlédli finále celé soutěže, kde se Korea utkala s Tchaj-wanem. Byly to úžasné zápasy, ktere sledovala hala plná fanoušků. Nakonec se z vítězství radovali Korejci a stali se z nich mistři světa.
Neděle byla odpočinkovým dnem, plným bohatého kulturního programu. Ať už to byla ukázka tradičních španělských tanců nebo fotbalové utkání Real Racing clubu, bylo to příjemné zpestření našeho pobytu.
Hned v pondělí už začínala individuální soutěž, ve které jsme startoval v mixu s Kačkou a v deblu po boku Daniela. V mixu jsme hráli proti americkému páru, avšak jinému než v soutěži družstev. Šance tam určitě byla, ale bohužel v druhém setu se karta obrátila a vítězství si odnesli Američané. V deblu nám los moc nepřál, ale na druhou stranu nám přinesl velkou zkušenost – zahrát si proti malajské dvojici. Bylo velmi těžké se jim vyrovnat v prvních třech míčích, protože zde dominovali například tocenym podáním nebo nevídanou variabilitou příjmů. Tím pro mě turnaj z pozice hráče skončil. Zbytek času jsme s ostatními strávili třeba u moře, prohlídkou města nebo sledováním zápasů v hale.
Celkově to byl pro mě ohromný zážitek. Chvílemi dovolená u moře, chvílemi zase dřina na kurtu. Spoustu nových přátel, zážitků s kamarády, ale hlavně zkušeností do dalších tréninků a zápasů. Jsem vděčný, že jsem tam mohl být, a ještě dlouho na to budu vzpomínat.
No Comments Yet