Ve dnech 3.-4. května se v Liberci konalo mistrovství ČR kategorie U13. Z našeho klubu na něm startovali Vašek Palán a Dan Zelinka pod vedením trenéra Tomáše Krajči; přidruženou částí sestavy pak byla Klára Homolková (kmenovým oddílem Sokol Jílové). Vašek dosáhl v turnaji vynikajících výsledků: druhé místo ve čtyřhře s Vítkem Kulíškem, třetí místo v mixu s Adélou Antošovou a třetí místo také ve dvouhře chlapců. Vaškovi patří velká gratulace za bojovné a kvalitní výkony a stabilní výsledky v průběhu celé sezóny. Republikové medaile z mladších žáků jsou velkým povzbuzením na začátku badmintonové cesty. Jen tak dál!

Kompletní výsledky: tournamentsoftware

Prohlédněte si: fotografie Petra Palána

Ranní cesta do Liberce měla ryze zbohatlické rysy. Jak by řekl básník, zapůjčený Lexus – poskytoval luxus, a to celé pětičlenné posádce ve složení (Palán+Zelí)x2 + 1 kouč. Po emotivním vyjasnění, kde že vlastně je ve Kbelích ten proslavený „liďák“ jsme se úspěšně našli, seznámili s „paní navigací“ a početnými tlačítky, páčkami, displeji a hýbátky cestovního autobusu a mohli vyrazit na spanilou jízdu směrem sever Čech.

Na místě v tělocvičně Technické univerzity jsme vytvořili hrozen u pravého kraje tribuny s modrobílou partou z Astry a začali se připravovat na náročný dvoudenní program. Neplánovaná psychologická vsuvka přišla už zrána, kdy hodnocení: „tak tady neznám nikoho kromě Aubuse“ rozdalo karty. Bát se nemusíme nikoho (až na drobné, šikovné a přidrzlé královéhradecké výjimky).

Zelí do smíšené čtyřhry bohužel nezasáhl, neboť se s jihočeskou partnerkou nedostali do soutěže. Vašek s astráckou Adélou Antošovou byl nasazen jako číslo 3. To znamenalo první volné kolo a zápas v šestnáctce proti šikovné pardubické dvojici Petr Janoušek-Lenka Kmoníčková. Hnáni vytrvalým potleskem to ale Vašek s Adélou zvládli bezvadně a soupeře přetlačili 21:9 a 21:13. Ve čtvrtfinále čekali Jakub Cach a Pavla Seifertová. Mostecké duo už bylo těžším oříškem, ale povedlo se překonat jak nepříjemně drajvující soupeře, tak i vlastní nervozitu a vyhrát 21:18 a 21:17. Večerní semifinále už bohužel mělo úplně jiný průběh. Na jedné straně stála motivovaná a skvěle bránící dvojice Jan Janoštík-Bára Hadáčková. Na druhé se kupily chyby, nedůraz, pomalejší starty na míč a ďábelskou kompenzační spirálu uzavíraly chyby z přemíry snahy napravit chyby předchozí. Po výsledku 8:21 a 11:21 se z vítězství radovali Jihočeši, Vašek s Adélou dosáhli třetím místem na své objektivní maximum a mohou být s výsledkem velmi spokojeni.

Zatímco jistou podmnožinu realizačního týmu proseckých badmintonistů postihlo razantní „zdražení startovného“, turnaj se řítil mílovými kroky vpřed směrem ke dvouhrám. Zelí měl výbornou šanci dojít možná až do třetího kola. V zápase s Lukášem Fraňkem z Orlové urval první set v koncovce 21:19 a ve druhém si vypracoval mečbol. Ten ale zůstal pohříchu neproměněn a z výhry se radoval soupeř. Jednoznačný třetí set dal jasně najevo, kde jsou hlavní Danovy rezervy – pohyb a kondice už na úrovni MČR musejí být o mnoho lepší, jakkoliv „rukou“ toho Zelí hodně dohnal. Trochu podobný průběh měl i jeho večerní zápas o pořadí, kdy Lukášovi Mádlemu vzal po dobrém výkonu druhý set, ve třetím už byl ale zase u všeho pozdě a přestala fungovat i překvapivost úderů.

Ani Klára pohybově na kurtu příliš nezářila. Ve svém prvním zápase musela čelit bojovné hře Terky Hřebíkové. Soupeřku z Astry udolala v prvním setu 21:18, i když jí spadlo na zem asi osm jejích dropů přímo z příjmu. Ve druhém setu se obě holky tahaly o každý bod až do přestávky – po ní Terka navázala sérií chyb a o výsledku 21:12 bylo rozhodnuto. V osmifinále čekala orlovská malá naděje Sharleen Tal Van Coppenolle. První set trpělivou rozehrávkou do zadní části kurtu vyhrála Klára 21:17. Ve druhém jí bohužel utekla vyrovnaná koncovka a podlehla běhavé soupeřce 22:24. Před třetím setem padla na zem a vypadala, že už se nezvedne. A tak je výsledek třetího setu 18:21 sice porážkou, ale aspoň s jemnou příchutí vítězství sama nad sebou – že se Klára dokázala „kousnout“ a vybudit k málokdy vídané bojovnosti a dokonce i sebepovzbuzování je prima signál do budoucna.

Vašek jako turnajová trojka začal až druhým kolem. V něm čekal Petr Janoušek. Šikovného, ale menšího soupeře Vašek v první sadě docela rozebral 21:8. Ve druhé začal kazit a v přestávce v 11 bodech dokonce prohrával. Ale rychlé verbální „proplesknutí“ mu prospělo a zakončil zápas stavem 21:13. Čtvrtfinále znamenalo utkání s Tomášem Švejdou. Českokrumlovská naděje spoléhala na dobrou techniku, silově i rychlostně měl ale navrch Vašek. V prvním setu to znamenalo celkem jednoznačnou výhru 21:13, ve druhé si soupeř uhrál 18 bodů a úleva z úspěšného zakončení byla patrná na Vaškovi i na trenérovi.

V deblu nastoupila Klára s hořovickou Veronikou Čihákovou. Schytaly ale velmi těžký los a druhým nasazeným Báře Hadáčkové a Tereze Kobylákové podlehly 8:21 a 12:21. S chlapci si pak los pohrál – Zelí s benáteckým parťákem Kubou Vraštiakem hrál hned v prvním kole proti Vaškovi a Vítkovi Kulíškovi. Uspěly nasazené jedničky Vašek s Vítkem poměrem 21:7 a 21:10. Ve čtvrtfinále čekal silný soupeř – doubravečtí Šimon Mráz a Jan Viktora. První set znamenal studenou sprchu: plzeňští hráli přesněji a nekazili, vyhráli 21:14. Od druhé sady se ale podařilo V+V vyburcovat, takže si poprvé v průběhu turnaje začali křičet – a rázem působili jako polití živou vodou. Rychlá a útočná hra vedla k výsledku 21:16 a 21:17 a jistotě třetí medaile.

Večer jsme opuštěli libereckou halu unavení hraním, koučováním i fermentovanými nápoji na bázi lihu, a tak není divu, že po několikanásobném ujištění, že si Dan veze sebou domů boty… a že je opravdu, smrtelně vážně, na beton fakt nekecám-čestný-pionýrský-jako-že-se-Zelí-jmenuju ve své batožině má-

-zapomněl v šatně tepláky a oddílové tričko.

Inu, stane se.

Neděli ráno otevřela ospalá jízda podle chytré navigace, dokonalé zásobování rodičů Astry, a událost, která všem zajistila o dva stupně širší úsměv na tváři. Přijela Eliška a přivezla sebou tolik potřebnou energii pro všechny pražské badmintonisty. Vašek s Vítkem ji hned přetavili ve výhru v semifinále deblu, když dokázali přehrát jihočeský pár Jan Janoštík-Richard Šimoník. V prvním setu to rozhodla útočná hra a skvělé podání Vítka do vnějšího rohu v koncovce – 21:18. Ve druhém kluci vypadli z úlohy a i přes neustálé připomínání, aby si uvolnili nohy (Vítek) a ruku (Vašek) prohráli 15:21. Ve třetím setu ale nasadili svou akční pózu, na soupeře vlítli a vyhráli 21:14. Sláva!

Před semifinále dvouhry vlévalo Vaškovi hned několik lidí různým způsobem do žil optimismus a seběvědomí. Zákon schválnosti a zparchantělosti vesmíru nezabral a tentokrát to opravdu zafungovalo! Vašek hrál rychle od rakety, držel Marka Aubuse v pohybu a dokázal čelit i jeho překvapivým úderům. Přes jistou nervozitu v koncovce vyhrál první set 21:19. Ve druhém soupeř ukázal tvář válečníka. I když Vašek dělal, co mohl, útočnější hra hradeckého soupeře a menší počet nevynucených chyb vedly k prohře 17:21. Ve třetí sadě se pak za vyrovnaného stavu 10:11 v přestávce Aubusovi podařilo bodově odtrhnout a jistá netrpělivost v útoku vedla k jednoznačnějšímu stavu 13:21. Vašek ale i tak odehrál vynikající zápas proti výkonnostnímu lídrovi své věkové kategorie a za své vystoupení se nemusí ani v nejmenším stydět.

Na závěr turnaje přišlo finále čtyřhry chlapců proti dvojici Marek Aubus-Filip Neškrabal. Vašek s Vítkem dlouho vypadali, že si jdou pro vítězství, ale v koncovce první sady přišly o malý náskok a poměrem 24:22 byli šťastnější soupeři. Pak bohužel V+V přestali věřit a sklopili hlavy, zatímco hradecký pár působil sebejistě. A poprávu si pro výhru i došel, když druhý set zvládli Aubus s Neškrabalem výsledkem 21:15. Poučení o tom, jak je důležitá psychologie a řeč těla. Každopádně dosažené druhé místo a stříbrné medaile jsou pro kluky báječným uzavřením turnajů v kategorii U13.

Vašek ušel během sezóny velký kus cesty. Za rok se z pozice téměř neznámého hráče dostal do nejužší republikové špičky a na MČR předvedl, že se může jako rovný s rovným postavit proti kterémukoliv vrstevníkovi. Když se přidá i trochu ryzí a nefalšované badmintonové „drzosti“, může být v budoucnu hodnota získavných cenných kovů ještě vyšší. (I když; dělat si „prdelky“ z nejmenovaných lichokopytníků by mu už docela šlo.)

V Liberci prosecká, potažmo celá pražská výprava ukázaly pěkný badminton a před výsledkem i přes absenci vytouženého zlata nezbývá než smeknout klobouk.

A závěrem můžeme jen s napětím očekávat, jak turnaj zhodnotí liberecká drbna.