Zprávu z tradičního turnaje mládeže, který se konal v Radonicích v neděli 3. května, za účasti 16 proseckých badmintonistů, kteří dosáhli hned na čtyři medailová umístění, sepsal Zdeněk Krejčí:
Třetího května se v Radonicích vrátilo z proseckého pohledu (takřka) vše do starých kolejí. Oproti poslednímu (velikonočnímu) kolu zavítala o první květnové neděli do radonické haly prosecká enkláva v důstojné, tedy početné sestavě. Oproti Velikonocům jsme zčtyřnásobili svoji účast a prezentací šestnácti (!) hráčů a hráček jsme si ustanovili radonický oddílový rekord. A to ještě chyběl mimo jiné Krejčovic Petr, který letos patří k pravidelnému turnajovému inventáři, leč školní povinnosti ho právě v tomto termínu odvály až za Kanál. V naší sestavě po určité prodlevě opět nechyběly všechny tradiční opory, které mohly pomýšlet na medaile – Vaškové Obhlídal a Podivín a Adam Šulc. Též se po velikonočním nedopatření podařilo opět obsadit naši tradiční týmovou lavici, o což se včasným příchodem do haly jako vždy postarali (v dubnu absentující) Šulcovi. Zlé jazyky tvrdí, že slunce teprve začínalo nesměle nakukovat nad obzor, když se Šulcovic kroky roznesly ještě ztichlou liduprázdnou halou – Jirko a Adame, děkujeme!
V kategorii nejmladších nás reprezentovali Kája Hejduková, Kája Nachtmannová, Gabča Kuptíková, Julča Sochorová, Adélka Pávová a jediný chlapec mezi našimi amazonkami Mirek Janda. V kategorii mladších Vašek Obhlídal, Adam Šulc, Mára Schumpeter, Alena Tylšová, Verča Tvrdíková, Julie Skřivanová a Naty Pávová. A v kategorii starších Vašek Podivín, Klára Viktorínová a Kačka Krejčová (jako jediná z proseckých s plným počtem letošních účastí).
Kategorie nejmladších – senzační stříbro Kájy Hejdukové
V kategorii nejmladších nám cinkla ta nejméně očekávaná medaile. O nejsenzačnější výsledek naší výpravy se (při vší úctě k Vaškům a Adamovi) postarala desetiletá Kája Hejduková, která za sebou nechala plejádu jedenatřiceti soupeřů a soupeřek a o jediný bod se musela sklonit pouze před suverénkou celkového průběžného pořadí kategorie nejmladších, Justýnou Muchovou. Naše blonďatá princezna s nevinným výrazem ve tváři se třetího májového dne na kurtu měnila v nelítostného predátora. Posupně si pošušňala na Janu Bartošovi (6 bodů ze šesti možných), Dominiku Dvořákovi (6 bodů), Františku Ložkovi (4 body), své oddílové spoluhráčce Julče Sochorové (5 bodů) a Tamaře Pelikánové (4 body), aby se v posledním kole poměřila v přímém souboji o vítězství v turnaji právě s Justýnou. Rychnovská hráčka už byla nad síly naší badmintonistky (1 bod) a objektivně vzato je Justýna herně o kus vpředu, přesto měla Kája turnajovou výhru na dosah ruky. Bývalo by stačilo Káje uhrát v prvním setu o jeden míček víc a obě hráčky by si konečné pořadí prohodily. I tak skvělý úspěch, Kájo!
I druhá Kája, Nachtmannová, se v konečném pořadí vešla do desítky, skončila na konečném 9.místě se shodným bodovým ziskem jako hráči a hráčky na místě šestém až osmém, v její neprospěch hovořil nejhorší poměr míčů z této čtveřice. Zbývající čtveřice našich hráčů pokračovala v cenném sbírání zkušeností – Gabča Kuptíková skončila 25., Julie Sochorová 26., Adélka Pávová 32. a Mirek Janda 33. Malá Adélka si kromě tradičního rodinného duelu proti Mírovi (zase plichta) připsala poctivé nefalšované vítězství nad Tondou Plajnerem.
Za zmínku ještě stojí, že do první desítky výsledného pořadí kategorie se prosadil jediný chlapec – čtvrtý Jonáš Marek. Jinak komplet holky, kam oko dohlédlo. Vymknuta z kloubů, doba šílí!
Kategorie mladších – dvojité stupně vítězů
Vašek Obhlídal své fanoušky nezklamal – i při své páté letošní účasti se prosadil na stupně vítězů, dokonce podruhé na stupínek nejvyšší. Nejtěžší práce ho čekala hned na úvod – těžký duel s žebříčkově lépe postaveným ústeckým Dominikem Hykyšem. Bylo jasné, že kdo zvládne tenhle zápas lépe, výrazně se přihlásí o májový titul. Nakonec se oba borci ve velmi pěkném zápase rozešli smírně – Vašek zlepšeným výkonem ve druhém setu (po trenérském zásahu kouče Podivína) smazal manko těsně (ze setbolu) prohrané sady první a na svého rivala tak neztratil. Odměnou za zvládnutý vstup do turnaje byly Vaškovi zápasy druhého a třetího kola, kdy ho postupně vyzvaly na oddílový souboj Naty a Verča. Vašek samozřejmě v těchto zápasech trochu ubral na plynu a stíhal hru glosovat – nu a kdo si hraje se sirkami, občas se trochu popálí, takže nakonec Verča Vaškovi sebrala bod za osm uhraných bodů ve druhém setu (paradoxně to naši Verču víc rozzuřilo, než potěšilo J). Myslím, že až tak daleko svoji galantnost Vašek nezamýšlel, ale nejspíš to bylo z jeho strany koučované – zbývající zápasy zvládnul bez větších komplikací. Po vítězstvích nad Pavlem Maňáskem a Vratislavem Erhartem (tím Erhartem, který v březnu kosil naše řady – cenný skalp) musel v kole posledním dokonat svůj májový prosecký trojboj výhrou nad Adamem a s tříbodovým náskokem před Dominikem Hykyšem si dokráčel pro druhý radonický titul. Neméně rychlý start, jaký předvádí Vašek na kurtu, předvedl po medailovém ceremoniálu i ve sprintu pro bonusovou palačinku jako tradiční sladkou odměnu radonických vítězů, čímž se aranžmá závěrečné fotografie proseckých medailistů mírně protáhlo.
Vaškovo vítězství podtrhl v nabité konkurenci 58 hráčů třetím místem Adam, který se tak v Radonicích prosadil podruhé na stupně vítězů, což vyvolalo bezprostředně po vyvěšení výsledků u jeho otce nejprve nefalšovaný údiv
a nakonec velkou spokojenost. Adam na své cestě k bronzu postupně přehrál bez ztráty setu Lukáše Mervarta, Karolínu Melíškovou, Ondřeje Kalinu a Marka Orose. V pátém kole sehrál stejně jako Vašek v kole prvním vyrovnanou (setově i bodově) bitvu s o dva roky starším Dominikem Hykyšem a padnul až v kole posledním právě s Vaškem. Bodů získal Adam dokonce stejně jako druhý Hykyš, ve prospěch ústeckého hráče rozhodlo o tři míče lepší skóre.
Trochu ve stínu dvojitého medailového úspěchu zůstalo 10.místo Máry Schumpetera – ale umístění v první desítce v tak nabité konkurenci se vždycky počítá. Zase jen – škoda některých ztrát: o dva body víc a mohlo z toho být místo páté. Jen Mára ví, jestli se třeba nedal urvat i druhý set po jasně vyhraném prvním s radotínským Fürstem.
Naše děvčata se pak seřadila ve čtvrté desítce výsledkového pořadí: Alena skončila 32., Verča s Julií se shodným bodovým ziskem i rozdílem míčů podělily o 36. a 37.místo, Naty skončila 40. V případě rovnosti Verči a Julie nemohlo být vzato v potaz kritérium vzájemného zápasu, protože se holky nepotkaly a jejich vzájemný duel se odkládá přinejmenším až na červnové Kralupy open. Tudíž křeček slíbený rodiči jako motivační prémie pro Julii do vzájemného duelu zatím zůstává na stravu a nocleh ve Zverimexu. Alena hrála až na jednu výjimku výhradně s chlapci, přesto si v těchto zápasech připsala šest vyhraných setů z deseti a jediný zápas, kde prohrála výrazněji, odehrála s radotínskou Karolínou Melíškovou. Verča kromě toho, že poškádlila Obhlídalovic Vaška, odehrála výborný zápas proti Lukáši Mervartovi, kterému dokázala vzít set, tvrdě vzdorovat nakonec jedenáctému Denisi Eisnerovi a zadarmo zápas neodevzdala ani Danu Fürstovi z Radotína. Se stejnou skladbou soupeřů jako Alena se potýkala i Julie – pět kluků (včetně Lukáše Mervarta, který si tak musel připadat jak na Velké ceně Proseka) a jedna dívka a s výjimkou zápasu proti nakonec šestému Kubínovi dokázala ve všech setech bodovat. I Naty si turnaj užila, po jeho část i za vydatného zájmu početného přihlížejícího příbuzenstva (nedalo se nezeptat parafrází na hlášku Josefa Abrháma z filmu Marečku podejte mi pero: „Prosím Vás, kam až sahají Pávovi?“). Jako jedna z mála proseckých se neutkala s Lukášem Mervartem, Mervartovic rodině však neunikla, když poměřila (vyrovnaně) síly s Lukášovou sestrou Zuzanou.
Kategorie nejstarších – Vašek Podivín jako nůž máslem
Kvalitní základ svému turnajovému vítězství položil Vašek dobře zvládnutým duelem prvního kola. Máchovsko májovské zvolání „Hynku! Viléme! Jarmilo!“ si náš borec zredukoval na zkrácené „Hynku!“ a v úvodním duelu zdolal po těžkém boji (určitě nejtěžším na turnaji) svého rivala a občasného deblového spoluhráče Tomáše Hynka z Rychnova nad Kněžnou 15:14 a 15:12. Turnajem pak proplul bez ztráty setu, svůj plachý úsměv tentokrát (konečně!) neztratil ani v tradičním duelu s v konečném pořadí druhou dobrušskou Veronikou Kubečkovou (na rozdíl od prosincového či únorového kola) a s jistotou si dokráčel jako největší favorit k očekávanému prvenství.Kačce (21.) a Kláře (23.) v těžké turnajové konkurenci moc pšenka nekvetla. Naše holky se dokonce (letos v Radonicích poprvé) střetly ve vzájemném souboji a zase se to neobešlo bez slz navzdory pohrůžkám, že která vzájemný duel obrečí, poputuje z Radonic domů po svých. Klára střídala výsledky jako na houpačce – škoda, že nedokázala udržet ve slibně rozehraných duelech podpořených výhrou v prvním setu výkonnost i v setu druhém. Kačka bojovala, ale před měsícem to tak nějak bylo lepší. Možná námět pro trenéra Parkána zařadit do středečního tréninkového procesu pro obě též něco z psychologické přípravy J.
Úplně bez zisku však ani Kačka z Radonic neodjížděla – kromě skalpů plzeňských Lukáše Svobody a Johany Ederové si domů odvezla též poznání, že jsou s Julou Skřivanovou tak říkajíc vzdálené sestřenice – aneb důkaz, že badminton spojuje! Což se potvrdilo nakonec i při čekání na závěrečné vyhlášení výsledků proseckou megaobíhačkou, do které se zapojila bez rozdílu věku a pohlaví nejen většina přítomných hráčů, ale i jejich kvalifikovaný či méně kvalifikovaný doprovod. Není divu, tradiční oddílový turnaj uzavírající sezónu se kvapem blíží.
Závěrem omluvte sníženou kvalitu fotografií a absenci tradiční fotogalerie z tak úspěšného turnaje. Tradiční oddílová fotografka však tentokrát dala (sic!) přednost relaxaci… J
No Comments Yet