V sobotu 4. února se ve Vinoři odehrálo druhé kolo krajského přeboru družstev žáků. Tým SK Prosek Praha A nastoupil pod vedením trenérů Tomáše Krajči a Diany Pražákové v sestavě Robert Chalupecký, Šimon Pitro, Jonáš Petřek, Daniel Zelinka, Helena Homolková, Berta Ausbergerová, Anežka Boučková a Šárka Vlášková. I přes absenci hlavních hvězd, nejlepší dívky Míši a nejlepšího chlapce Kuby, se nám podařilo ze tří utkání s nejlepšími celky kraje vybojovat dvě cenné výhry!

Sokol Meteor Praha Radotín – SK Prosek Praha 6:1
Úvodní duel s Radotínem se nám ale bohužel vůbec nevydařil. Nepovedlo se jak nasazení sestavy, tak zejména výkony děvčat, na která jsme nejvíce spoléhali. Robert na jedničce nestačil na Hubáčka, a to hlavně pohybem. Šimon pěkně bojoval proti Havlenovi, ale soupeř ho doslova usmečoval. A když Helča na jedničce po řadě chyb a bohužel také mizerném pohybu podlehla Vackové, byl náš osud prakticky zpečetěn. Naději vykřesala Berta, která porazila Nečekalovou, ale Jonáš se Šimonem i přes veškerou snahu nestačili na bratry Hubáčky a porážka byla na světě. Na nelichotivý debakl pak skóre upravil zoufalý mix Berta+Bertík a třísetový debl Helči s Anežkou. Nejsmutnější na celé porážce byl ale „bojovný“ duch – naši byli jako ospalí, neběhali, nebylo vidět, že by na kurtech chtěli nechat všechno, nefandili si a úplně ignorovali celý smysl ranního motivačního proslovu.

SK Prosek Praha – Astra ZM Praha 4:3
To se částečně otočilo proti Astře – tradičního rivala jsme zdolali po letech, a to v situaci, kdy nám i jim chyběli dva nejlepší hráči. Nám Kuba s Míšou, jim Klimeš s Lajdovou. Naše ospalé osazenstvo jsem sice musel nahnat ke kurtům, aby fandili, skoro násilím, pak se ale chytli a rázem začali bojovat i hráči na kurtech. Robert v papírově jasném zápase hrál na tři sety s Fialou a hodně favorita pozlobil – pohříchu mu ale došly síly. Šimon sice taky měl co dělat, ale povedlo se mu fantasticky bojovným výkonem utahat na dvojce Járu. Souběžně si Helča, která byla na kurtě o stupeň pozitivnější a hlasitější, poradila s Tomáškovou a při skreči mixu ze strany soupeřů jsme tak vedli už 3:1. Zbývalo přidat 4. bod – a ten měla na raketě Berta. S Terezkou Járovou bojovala ve třech vyrovnaných setech, ale nakonec emotivní zápas dotáhla do vítězného konce. Při veškeré úctě k bojovné a šikovné soupeřce Berta ale nejvíce vyhrála souboj s vlastní hlavou, očekáváním a tlakem budovaným početným publikem. Za stavu 4:1 už nás ani nemrzela prohra kluků v deblu (ale hráli hezky) a holek na tři sety (hrály o trochu méně hezky, aneb vždycky jsem byl diplomat ;-)).

BK 1973 Deltacar Benátky nad Jizerou – SK Prosek Praha 3:4
Také rivalovi z Benátek chyběly dvě hlavní hvězdy, Louda a Šikalová. Doufali jsme proto v co nejlepší výsledek, ale průběh k nám zrovna milostivý nebyl. Díky skreči mixu (vítězství na papíře si tak připsali Dan a Šárka) jsme vedli 1:0, ale pak benátečtí kluci překlopili vedení na stranu soupeře. Robert nestačil na běhavějšího i přesnějšího Tichého, Šimon zle potrápil, ale neporazil Savina, a když kluci společně prohráli i debla, bylo to už 1:3 a my potřebovali, aby holky všechny své zápasy vyhrály. To v situaci, kdy měly v nohách třísetový a neúspěšný debl s Astrou. Proti Helče a Bertě stál vyhecovaná atmosféra, těžké soupeřky a drsný, pravidla atakující koučink soupeře (jen připomenu, že koučovat je možné jen mezi výměnami). Holky to přesto dokázaly! Helča ve třech setech zdolala Adélku Zuzákovou, Berta také na tři sety porazila díky skvělé koncovce rozhodující sady Kačenku Zuzákovou a společně pak soustředěným výkonem zajistily rozhodující bod i v deblu.

Myslím, že za oba trenéry mohu napsat, že vinou řady momentů jsme málem přišli o nervy. Nakonec to byl ale úspěšný den: oslabená sestava se poprala s nepřízní okolností a my si můžeme jen přát, aby už příště hráči sami cítili zájem na úspěchu družstva nejen, když jsou sami na kurtě, ale i mimo vlastní zápasy. Přijít fandit svému spoluhráči je přece samozřejmost, a to ani nemusí hrát o rozhodující bod. Byl okamžik, kdy se mi zdálo, že vedle mě už záleží na výsledku jen Anežce – tedy posile z béčka, která byla na turnaji s perspektivou, že si zahraje jednou, nebo možná vůbec. Byl okamžik, kdy si Berta mohla utleskat ruce za vyrovnaného stavu… a kde byli ostatní? Přemýšlejte o tom…