První kolo krajského přeboru družstev dorostu se odehrálo v pěkné tělocvičně ve Vinoři pod patronátem pana Jurky. Ukázalo několik věci: že je tahle soutěž pro naši stávající sestavu ideální. Že se těžko vyhrává s nekompletním týmem a kdo „si nechce kazit turnajem víkend“ je blbec. Že se všichni hodně zlepšili – a stejně tak že mají na čem pracovat.

Astra ZM – SK Prosek Praha 6:1
Zápas s Astrou jsem považoval předem za ztracený, což byla ale chyba. Mít sestavu z loňska, hráli jsme i o vítězství, takhle aspoň o čest. Jáchym měl nejtěžšího soupeře a Lukáš Myšák mu na jedničce nedal šanci. Tomáš si se Svobodou zahrál až ve druhém setu. Bylo to jasné, ale tohle byla zrovna astrácká slabší disciplína. Na jedničce se Kačka střetla s Anetou Šarounovou a příjemně mě překvapila vítězstvím. Soupeřka jí výhru darovala uměním zkazit nezkazitelné, ale zároveň tu byla i kvalitní hra ze strany naší hráčky. Jana odehrála infarktový zápas s Nikolou Srbovou. Soupeřky, které se dobře znají ještě z BSK, si nedaly ani míč zadarmo, nakonec to skončilo těsnou třísetovou výhrou Nikoly. Když si vzpomenu na zápas, jaký s ní loni odehrála Anička na Modré škole, říkám si, co ona to umí za kouzlo. Příště na ni zkusím nasadit Kačku a uvidí se ;-). Debl Aničky s Janou proti Srbové s Maixnerovou byl bohužel vcelku jasný. A Anička s Jáchymem nezvládla ani mixa, přestože byl opět hratelný (Svoboda, Šarounová).

SK Prosek Praha – Sokol Jílové 6:1
Jílové tentokrát přijelo v plné sestavě, navíc posílené o Evu Pavlisovou. Nám se ale zrovna tenhle zápas výjimečně vydařil. Jáchym se sice na začátku zápasu s Konečným trochu zasekl a prohrál první set, povinný bod ale nakonec přinesl. Tomáš na dvojce příjemně překvapil a v doslova dřevorubecké bitvě zdolal kazícího Frauknechta. Kačka se s Pavlisovou nadřela možná víc, než čekala, ale potvrdila, že je jednička právem. Jana měla na dvojce lehkou práci. Pak Jáchym s Aničkou vyhráli mixa a Anička s Kačkou debla. To už jsem ale příliš nesledoval, protože mou pozornost poutal nadcházející zápas s Motorletem.

Motorlet Praha – SK Prosek Praha 4:3
Ten jsme bohužel těsně prohráli – a nebýt handicapu dvou kluků, byli bychom nejspíš stejným poměrem zvítězili. Tomášovi se bohužel zápas proti vytáhlému soupeři nevydařil, s jeho prohrou na dvojce se ale počítalo. 0:2. Jáchym si zahrál na tři sety s Vodičkou. Když se vyvaroval zbytečných chyb, svou pohlednou hrou ho dokázal přehrát a eliminovat jeho pohyblivost i útočné pojetí. 1:2. Kačka nastoupila proti Herčíkové a já tajně doufal, že by mohla bodovat. Ukázalo se ale, že je soupeřka nejen mnohem silnější, ale i nepříjemně pohyblivá. V prvním setu Kačka statečně vzdorovala, pak se ale převaha soupeřky projevila naplno. 1:3. Už jsme nesměli prohrát ani zápas a já začal považovat utkání za ztracené. Zvlášť když Jana těsně ztratila první set s Kouřimskou. Jenže pak svou věčnou soupeřku utahala – Kouřimská působila od začátku druhého setu unaveně a začala kazit, což byla voda na náš mlýn. 2:3. O osudu utkání rozhodly dva souběžně hrané zápasy – mix Aničky s Jáchymem proti Vodičkovi s Kouřimskou a debl Kačky s Janou. Oba na tři sety, holky si našly mezi soupeřkami tu slabší a nakonec přes ní zápas uhrály. Jáchym s Aničkou prohráli první set, druhý naopak jasně vyhráli a ve třetím se tahali, aby pak nevynucenými chybami a pár hloupými míči v závěru rozhodující sady výhru Motorletu darovali. 3:4.

I přes nijak ohromující výsledky to byla dobrá družstva. Potěšila mě zejména Kačka, která se v poslední době hodně zlepšila, ale sama ví, že by potřebovala lepší fyzičku, aby vydržela útočnou hru déle než půl prvního setu. Loňská opora Jana jako by z Povolného leccos zapomněla. Kraťasy zezadu by měla na tréninku cvičit tak půl hodiny v kuse. Co by se měly naučit s Kačkou obě je nůžkový krok na ploché míče do backhandu a china jump do forehandu. Aničku jsem na singla nepustil, sama se na něj ještě necítila. V mixech a deblech působila jako zklidňující prvek, dobře servírovala a hrála s rozvahou, ale chtělo by to přidat dynamiku a sílu. Ani obrana smeče nebyla ideální. Jáchym se přizpůsoboval soupeři. Nebyl to takový výkon jako na sedmnáctkovém céčku, často dával soupeři výhodu už špatným servisem, naopak obranná hra patří k jeho přednostem. Celkvoě by mu slušelo útočnější pojetí hry, možná by mohl tu a tam zkusit zahajovat i v singlu krátkým backhandovým podáním. Pro Tomáše to byl trochu křest ohněm, většina hráčů v soutěži je o dost lepších, ale ukázal, že se za poslední rok hodně zlepšil a příjemně mě překvapil jedním vítězstvím. Chtělo by to soustředit se na odfiltrování zbytečných kroků a pohybů a správné držení rakety v některých úderech.