Tak jsme to dotáhli až do pr… akticky nejhorší možné výsledkové podoby. Iluze boje o druhé postupové místo na MČR byla skutečně jen iluzí, ale uteklo nám i místo třetí a dorostenecké družstvo skončilo na bramborové pozici. Není se ale čemu divit, když pouze dámská část je schopna sejít se v dostatečném počtu a kvalitě, zatímco mezi pány k Jáchymovi není alternativa. Čtvrté místo z pěti účastníků odpovídá zřejmě reálné síle družstva, ale musí být hodnoceno jako neúspěch.

Zrovna dneska nám nevyšlo vůbec nic. V utkání s Astrou, kde mělo být naším cílem získat co nejvíce bodů, jsme dostali opět potupného kanára, Radotínu jsme podlehli 3:4, přestože hrál v oslabené sestavě. Důvody? Jany nepochopitelné zaváhání v singlu proti Simonianové (měl jsem chuť prokopnout dveře do nářaďovny, když jsem viděl naši blonďatou „hvězdu“ prohrát s hráčkou, na niž stačilo zahrát dva loby a zkrátit, ovšem s kraťasem dva metry nad pásku a lobem dva metry před zadní čáru se prostě zázraky dělat nedají). Velmi dobré výkony Kačky, ovšem „vyplácané“ proti příliš silným soupeřkám (dvakrát hrála s Eliškou Maixnerovou, dvakrát s Martinou Hobzikovou). Neurovnaný Jáchym v singlu proti Myšákovi. A Jany prohra s Blažkovou, která vypadala, že na kurtu umře, ale vždycky ještě dokázala najít sílu na lob do backhandu.

Žádná překvapení se tentokrát nekonala, co jsme měli prohrát, prohráli jsme, co jsme neměli prohrát, obvykle jsme také prohráli. A protože ve chvíli, kdy bych za jediné pozitivum turnaje označil fakt, že jsem už v půl jedné mohl usednout k nedělnímu obědu, těžko hledám příjemná slova, nechám si zhodnocení sezóny družstva dorostu raději na jindy.