Na druhý turnaj přípravek v seriálu Kladno Junior Cup se z Proseka vydala osmičlenná výprava. Vzhledem k vyšší konkurenci jsme si tentokrát odvezli méně diplomů a ani jedno první místo, všichni si ale, od těch nejzkušenějších po největší začátečníky, zahráli spoustu pěkných a vyrovnaných zápasů. Terka Görtlerová, Verča Křížová, Lucka Petrová a David Červený si užili první turnaj vůbec, Tobiáš Fanta už napodruhé absolvoval všechny disciplíny a protřelá trojice Šimon Pitro, Berta Ausbergerová a Šárka Vlášková nám zařídila trochu slávy a výsadní pozice ve výsledkových listinách. Nejcennější pro mě ale bylo, že se tentokrát sešla pozitivní parta: všichni chtěli hrát, a i když si některé porážky obrečeli, za pár minut už byli zase připraveni na další dávku badmintonu. Těsně před pátou hodinou odpolední jsme tak z Kladna vyjížděli poctivě sportovně unaveni. Jen toho Obamu jsme ani cestou zpátky nepotkali…
Ráno začalo tradičním rébusem: jak donavigovat do kladenské tělocvičny všechny rodiče, kteří tam byli poprvé. S menšími obtížemi a trpělivou výpomocí Dana Skrčeného se to ale podařilo, a tak jsme mohli rozložit hned několik rodinných ležení v útulném zázemí, pustit se do prvních ranních toastů, párků, čajů, káv… a také zápasů. I přes vyšší počet účastníků se hrály i párové disciplíny. Děti je naštěstí pochopily vcelku rychle, a když jim někdo zkušenější radil, kdo má odkud podávat, srovnaly se na kurtech bez potíží. Z našich párů v mixové soutěži měly medailové ambice dva – Šimon se Šárkou a Berta s Matějem Hubáčkem z Meteoru. Ve vzájemném zápase vyhráli Matěj s Bertou, kteří se pak důslednou útočnou hrou prodrali až do finále proti páru Král-Borovská. Soupeř byl podobně běhavý, Lucka hrála bezvadně na síti, naši byli zase o něco tvrdší a silnější. Když ale Ondra začal obíhat backhand, měli už mostečtí navrch a vyhráli po setech 12:14 11:9 a 11:9.
Dvouhry přinesly Šimonovi celou řadu vyrovnaných zápasů. Soupeři byli tentokrát kvalitnější, a tak například jeden zápas ve skupině rozhodl až stav 27:25. Přesto Šimon svou skupinu vyhrál a následně přes Járu a Savina postoupil do finále. V něm Matěje Hubáčka potrápil, ale radoval se přece jen pestřejší hru produkující soupeř. Docela se dařilo i Tobiášovi, který zvrátil nepříznivě se vyvíjející zápas ve skupině (ze stavu 12:18 na 21:19) a zahrál si čtvrtfinále, David sbíral spíš jednotlivé body a zkušenosti.
Z děvčat se nejvíc dařilo Šárce s Bertou. První jmenovaná dokonce vyhrála svou skupinu, když překvapené soupeřky jen sledovaly, jak jí lítají od rakety ostré klíry až do zadní části kurtu. Ve čtvrtfinále Šárka zdolala o dva roky starší a podstatně vyšší soupeřku a zastavila ji až Borovská v semifinále, ovšem za výsledek 15:21 se určitě nemusíme stydět. Berta měla skupinu těžší, favoritce Lavičkové ale dala 18 bodů a z druhého místa se probila také do semifinále. Tam si zápas ze skupiny zopakovala, ale ani napodruhé ji „usadit na lavičku“ nedokázala. Naše holky si to pak rozdaly proti sobě o třetí místo, vyhrála Berta. Verča s Luckou a s Terkou spíše prohrávaly, první dvě jmenované si ale nakonec dokázaly připsat i vítězné sety, vzájemný zápas vyhrála Verča. Terka zahrála lépe proti silnějším soupeřkám, naopak jí nevyšel zápas s maličkou Hojnou z Benátek.
V deblech jsme měli vždy jeden silný pár. Šimon s Michalem Benešem z Hamru brali bronz, David a Tobiáš měli těžké soupeře do prvního kola, aspoň ale vyhráli set v zápase o pořadí. Šárka s Bertou bez výraznějších obtíží postoupily až do finále, v němž podlehly mosteckému páru Lavičková-Borovská. Terka hrála s další mosteckou hráčkou a shodou okolností také křestním jménem Lucií Kozempelovou, Verča si zahrála s Luckou, ale přes první kolo ani jeden z těchto párů nepřešel.
I když si tu a tam někdo stěžoval, že dlouho nehrál, musí se nechat, že rodina Skrčených a několik dalších pomocníků z kladenského oddílu turnaj organizačně zvládla na jedničku. Odehrály se všechny disciplíny, i ti, kdo prohrávali, hráli dost zápasů o pořadí, poučili se díky ochotným rodičům a trenérům o tom, jak dělat rozhodčí, a mohli se vyřádit v zázemí a doplnit energii v bufetu. Díky, a rádi se vrátíme, klidně i dřív, než zas přiletí Obama.
No Comments Yet