Pepa Rubáš na oficiálním svazovém webu vyzpovídal našeho předsedu Jana Jurku. Ten mu v rámci seriálu, kde vedoucí prvoligových družstev hodnotí sezónu, prozradil, jak vidí právě skončený sestupový ročník. Dále už Pepa:
Ještě před rozhovorem mi Jan Jurka, vedoucí klubu SK Prosek Praha řekl: „Abychom čtenáře nemátli, zůstávám u pojmů první a druhá liga.“ Byl by to sice černý humor, ale chtěl jsem zahájit otázkou, že sice z první ligy Prosek sestoupil, ale díky přejmenováním soutěží si jí zahraje i za rok. Ale Jan Jurka měl pravdu, nebudeme čtenáře mást a tak jsem se zeptal jinak.
Jaké byly ambice vašeho družstva v uplynulém ligovém ročníku? S konečným umístěním asi spokojeni nebudete, z první ligy jste sestoupili do druhé.
Protože stojíme pevně na zemi a máme s první ligou velice bohaté zkušenosti zdálo se nám, že naše ambice jsou zcela realistické, ale jak ukázal čas byly nezdravě optimistické. Zjednodušeně řečeno, chtěli jsme ligu obhájit, i když jsme věděli, že v dolní čtveřici družstev se může odehrát cokoli. Neodehrálo se nic zvláštního, a my jsme po čase opět sestoupili.
Radost ze sestupu samozřejmě neměl nikdo z nás ale věděli jsme a víme jaké jsou naše možnosti.
Nevyřčená otázka říká, co s tímhle stavem. Odpověď je jednoduchá, realizace obsahu však složitější. Buď budeme investovat do špičkových domácích a zahraničních hráčů nebo se více zaměříme na nadějnou dorůstající hráčskou základnu.
Po jak dlouhé době jste sestoupili z naší nejvyšší soutěže?
Prvně jsme do prvoligového kolotoče nastoupili v ročníku 1982-83 a od sezóny 1991-92 jsme ligu hráli nepřetržitě 18 ročníků.
V roce 1993 jsme ligu vyhráli a účastnili se Poháru mistrů evropských zemí s očekávaným výsledkem.
Z tohoto pohledu se zařazujeme na třetí místo za takové celky jakými jsou Meteor Praha či Spoje Praha.
Proseku se obecně tato sezóna družstev dospělých příliš nepodařilo, všechna vaše družstva se potulovala u dna ligových nebo oblastních tabulek.
V uplynulém ročníku jsme zachovali vzácnou kontinuitu, všechna družstva dospělých buď sestoupila nebo je od sestupu zachránila postupová a sestupová matematika. Za záchrannou brzdu v tomto ohledu mohou zatáhnout hráči mládežnických celků, kteří pod kvalitním trenérským vedení Tomáše Krajči, Tomáše Parkána a Zuzky Kvíčalovou naznačují návrat k lepším časům. Musíme však být ještě trpěliví a počkat si čeho tato skupina bude schopna. Zatím se jeví být dosti ambiciózní.
Co bylo pozitivem a co by se naopak dalo označit jako zklamání, ať už z pohledu vašeho klubu nebo celkového?
Pokud jde o náš klub, zklamáním jsou pochopitelně sestupy.
Zklamáním z obecnějšího pohledu je už několikaletá stagnace členské i klubové základny v ČR.
Jako pozitivum vidím, že se v extralize začínají profilovat přibližně dva dostatečně solventní celky, které mohou hrát významnější roli v rámci evropského klubového hnutí.
Vaším cílem asi bude rychlý návrat mezi elitu? V jakém složení budete nastupovat?
V odpovědi na tuto otázku zachovám zdrženlivost, protože se zkvalitňováním první ligy došlo i k nárůstu kvality ve druhé lize. Pokud jde o složení našeho prvního družstva, s drobnými korekcemi se nic nezmění.
S návratem Pavla Kubiše přichází hráčská moudrost a zkušenost, s odchodem Petra Hoška
odchází perspektivní mladý deblista a lehce utajený singlista.
No Comments Yet