Mistrovstvím republiky smíšených družstev žáků skončila klubová sezóna v kategorii U15, úplně posledním turnajem budou regionální výběry (Falco Cup) v Liberci. To je ten nejlepší čas zhodnotit sezónu, zejména s ohledem na naše vystoupení v týmových soutěžích. V dnešním článku se zaměřím na žákovský A-tým a jeho členy. Připomínám, že jde především o hodnocení výkonů a výsledků družstva jako celku, podrobné individuální hodnocení čekejte v tradičním „badmintonovém vysvědčení“.

Žákovský A-tým letos skončil na předposledním místě v tabulce sdruženého krajského přeboru Prahy a Středočeského kraje. To odpovídalo pesimistickým očekáváním, jde o neúspěch. Co je přitom důležité si uvědomit:

– krajský přebor je nesmírně kvalitní soutěž. Její vítěz, Benátky n. Jiz., se stal mistrem ČR, druhý v pořadí KP, Astra ZM Praha, skončila na třetím místě.
– naše sestava de facto stála na dvou hráčích: Honzovi Řasovi a Káje Krajčové. Dva hráči ani v nejlepším případě sami zápas nevyhrají.
– naši hráči se nedostávali na republikové turnaje v jednotlivcích, a logicky těžko mohli konkurovat republikové špičce v družstvech

Nezbavujme se ale odpovědnosti. Byly věci, které jsme mohli udělat lépe, jak hráči samotní, tak oddíl.

– A-tým měl špatné trenérské vedení. Těžko něco vyčítat přímo trenérům, Honza Řasa nemohl tým dobře vést, když hráče neviděl ani v tréninku, ani na turnaji. Ve druhém kole, kdy jsem tým vedl já, jsme získali dvě vítězství. V posledním kole se trenéři dokonce střídali. Úkol do příští sezóny je jasný: nevymlouvat se na termínové kolize a zajistit kvalitní trenérské vedení.
– Nedostatky v přípravě a načasování formy – stávalo se nám, že před turnaji družstev klíčoví hráči chyběli na trénincích, neměli nahráno a na turnaji prohrávali zápasy, které by měli zvládnout. Zdravotní stav těžko ovlivníme, ale měli bychom vyvinout větší tlak na pravidelnou docházku a společný trénink družstva před turnajem.
– Udržet týmovou atmosféru a vzájemnou podporu. Dařilo se to právě jen ve druhém kole, fandění a zájem o zápasy ostatních je samozřejmostí i na jednotlivcích, o družstvech už ani nemluvě. Ukázalo se, že víkendový teambuilding v některých hráčích moc hluboko nezakořenil.

Perspektiva do příští sezóny:
Největší opory, Honza s Kájou, přecházejí do dorostu. Protože našim soupeřům vesměs zůstávají hlavní opory, nelze očekávat zázraky, reálné je čtvrté nebo páté místo. Zodpovědnost za výsledky by se plynule měla přesunout na dvojici „v pořadí“ – Aničku Vojtkovou a Honzu Vorlíka. Během roku by se měli ve vyšší soutěži aklimatizovat hráči z předloňské přípravky, kteří družstvo doplní (Míša Zelinková, Kuba Klubal, Tomáš Svoboda, Jitka Benešová).

Individuální hodnocení hráčů:

Kája Krajčová
Cením si hlavně výkonů a výsledků z druhého kola, výhry nad Kuchlerovou a skvělého výkonu proti Duškové. Ve třetím kole naopak zaváhala s Brunátovou. Hlavně ve dvouhrách byla velkou oporou týmu.

Anička Vojtková
Letos se trochu zabrzdila, vinou náročnější školy a častých nemocí. Líbila se mi v deblu a ve dvouhře proti Rrahmaniové ve druhém kole. Příští rok bude muset předvést více.

Marie Hlaváčková
Nastoupila pouze v prvním kole, pak už se družstvům vyhýbala. Škoda, v párových disciplínách by se neztratila.

Kristýna Grünermelová
Děkuji za záskok ve druhém kole, nakonec mohla udělat v každém zápase bod, byť jsme to od ní ani jednou nečekali. Nedopadlo to, příslibem je ale bojovnost.

Honza Řasa
Občas jako by na kurtě pospával, ale své si odehraje. Chtělo by to víc zdravé agresivity a síly. Jsem rád, že dokázal přinášet „povinné body“ (singl s Brabcem, debl proti Hamru v našem vítězném utkání…).

Honza Vorlík
Chce vyhrávat, ale musí se chtít také hýbat, jinak to ve starších žácích už nepůjde. Do deblu se jeho silná ruka hodí.

Matěj Šeďa
S rolí třetího se nesrovnal. Klesající tréninková morálka se projevila i na družstvech. Neodehrál zápas, který by stál za komentář, posledního kola se už nezúčastnil vůbec.