DSC_0015Poslední den prázdnin si Petr v rámci víkendového pobytu na Orlickoústecku zpestřil jako jediný oddílový zástupce startem na nedělním otevřeném turnaji GPC kategorie U17 v Lanškrouně. Zasáhl do singlové a deblové části turnaje, výraznější turnajový úspěch však zůstal nad jeho možnosti. Čtěte dále článek Zdeňka Krejčího:

Výsledky turnaje: tournamentsoftware

Cílem Petra bylo se se startem nové sezóny okusit turnajovou atmosféru před mílovými kroky blížícím se GPB kategorie U15 a zároveň zkusit poměřit síly se soupeřem či soupeři z oblastí, se kterými se na turnajích nepotkává. První úkol se s přimhouřením oči podařilo do jisté míry naplnit, druhý až tak ne. Z patnácti potenciálních soupeřů pro první kolo singlu se Petr v minulosti utkal (neúspěšně, dvakrát) s jediným účastníkem turnaje – královéhradeckým Radkem Pláničkou. Tudíž je lanškrounský los svedl opět dohromady, snad aby dal Petrovi šanci na reparát – ale asi pořád lepší než si udělat výlet do Šumperka a hrát proti soupeři z pražské Astry, že Jirko? Až do pauzy v prvním setu si Petr udržoval mírný náskok, Radek však pětibodovou šňůrou po pauze (a po důrazné domluvě od trenéra) otočil vývoj ve svůj prospěch a do Petrova výkonu se začalo stále více promítat velké množství nevynucených chyb. Ve druhém setu už královéhradecký hráč dominoval a Petr musel (těžce) zkousnout porážku 17:21 a 11:21. Částečně si chuť spravil alespoň v zápase o pořadí, kde s přehledem porazil Petra Malého ze Šumperka 21:11 a 21:10.

V deblu spojil Petr síly s klimkovickým Filipem Häringem a ve hře ukázal náznaky, že debl je jeho nejoblíbenější disciplínou. Výkon určitě lepší než v singlu, ale na konci stejně porážka 19:21, 18:21. Soupeřem – samozřejmě Hradečáci Radek Plánička s Adamem Vojtěchem (kterému turnaj mimořádně „sedl“, v singlu dokráčel až pro zasloužený bronz). Škoda dobře rozehraného prvního setu (vedení 15:11) ztraceného ze stavu 19:19 v těsné koncovce dvěma chybami při příjmu. V setu druhém dvojice z Montasu od začátku odskočila do trháku, posledním zábleskem Petra s Filipem byly čtyři odvrácené mečboly, ale pátý už znamenal porážku. Trenérské vedení by asi na místě z kluků vymáčklo víc, kombinace vysokého Filipa a na síti operujícího Petra, pokud se správně dostali do hry, nesla i přes jejich patrnou nesehranost body, ovšem kluci často nedokázali výměnu správně rozehrát a dostat tak soupeře do nevýhody. Na druhou stranu – to doslova „strašidelné“ množství zkažených servisů, ať už podáním do sítě či nalitým na okamžitou nechytatelnou odpověď, a to v podání všech čtyř aktérů bez výjimky, by trenéry určitě nenadchlo.