První kvalifikační turnaj GPC kategorie U15 se konal v sobotu 9. října v Hamru Braník. Proseckým se v dobře známém prostředí komerčního centra mimořádně dařilo: hned čtyři naši hráči si vybojovali postup na GPA v Orlové a dokázali jsme jako oddíl získat zlato ve čtyřech disciplínách z pěti možných! Zároveň je potěšujícím faktem, že jsme byli v plném počtu a tucet hráčů i s rodinnými doprovody vytvořil u kurtů doslova domácí atmosféru. Jmenovitě se zúčastnili Honza Vorlík, Kuba Klubal, Tomáš Svoboda, Robert Chalupecký, Šimon Pitro, Jonáš Petřek, Kuba Drahorád, Míša Zelinková, Jitka Benešová, Berta Ausbergerová, Anežka Boučková a Lucka Seidlová, trenérem byl Tomáš Krajča – a jako jediný oddíl jsme měli i své fotografy a svačináře: rodinu Boučkových 😉

Mezi největší úspěchy patří vítězství Míši a Honzy v singlu (finále hrál proti Kubovi K.), Jitka s Honzou vyhráli také mixa a Míša s Jitkou společně čtyřhru dívek. Na medailové pozice ještě dosáhli Berta a Kuba K. (oba druzí v deblu) a Kuba s Míšou (třetí v mixu).

Ke stažení: kompletní výsledky

Ráno začalo vyčerpávajícím, ale užitečným proslovem Míry Loskota k účastníkům – a už se rozjely první zápasy v mixu. Kuba s Míšou měli hodně ostrý start, ale nakonec dokázali porazit Elišku Novákovou a Honzu Fialu. Los si s námi (a ve výsledku hlavně soupeři) nepříjemně zahrál – a nebylo to naposled. Robert s Anežkou vzorně bojovali, ale na silnější hráče z Astry nestačili, první kolo znamenalo konec i pro Lucku a Jonáše, a bohužel vypadla i Berta s Matějem Hubáčkem, když jim ani přechod na deblové pojetí nepomohl proti Honzovi Havlenovi s Adélou Vackovou. Kuba s Míšou po snazší výhře v dalším kole bohužel nedokázali čelit dobře hrajícímu Deanu Brabcovi a Dominice Pelcové – soupeř nás mnohokrát prosmečoval a krátké loby nás stály prosecké finále. Z druhé strany pavouka totiž cílevědomě postupovali Honza s Jitkou. A k finálovému utkání se postavili výborně: navzájem se povzbudili, byla z nich cítit velká touha po výhře a s trochou podpory z publika dokázali dovést zápas k vítěznému konci. První vítězství a první postup!

Ve dvouhře dívek si los s turnajem opravdu zašpásoval – v horní polovině pavouka se totiž sešly prakticky všechny silné hráčky. A tak došlo například na vyrovnané, ale tentokrát pro nás neúspěšné střetnutí Berty s Kristýnou Kočovou, Jitka zase vypadla ve čtvrtfinále s Eliškou Novákovou, která otočila špatně se vyvíjející druhý set díky míči, který nedolétl ani za půlku, ovšem kdo by měnil, když mu nekoukatelná přestřelovaná přináší body, že? Míša se naštěstí přestřelované nedopustila a v jediném zápase, který pro ni měl v turnaji aspoň trochu náboj, Elišku přehrála. Opět škoda i pro soupeřku, kvalitou to bylo totiž předčasné finále. Z druhé strany pavouka přišla do finále Dominika Pelcová a v prvním setu od Míši dostala kanára! Míša pak v klidu potvrdila úlohu turnajové jedničky a získala postup na GPA.

Když se rozjely dvouhry kluků, naplno jsem si uvědomil obrovsky pozitivní věc: všichni, ať vyhrávali nebo prohrávali, vzorně bojovali, nechali na kurtě srdce a snažili se, možná i díky tomu, že cítili podporu trenéra a fandících rodičů a spoluhráčů. I Kuba D., který prohrál první kolo i zápas o pořadí, ukázal, že není líný na krok – jen ty proklaté klíry… Jonáš vypadl v prvním kole s Fialou, ale vyhrál zápas o pořadí proti Slavíkovi. Pracovat musí na pohybu, úplně mu chybí aktivace a ty jeho skoky, lety a pády jsou totálně neefektivní. Za třetí set zápasu o pořadí ale pochvala. Šimon v prvním kole porazil právě domácího Slavíka, i když mu utekla koncovka prvního setu a musel se vypořádat se zásahem hlavního rozhodčího (to podání bylo ale skutečně neregulérní, je třeba si na to dávat pozor). Proti Havlenovi ukázal pár pěkných výměn. Robert vyhrál první kolo v pochodovém tempu, ve druhém v jen o něco málo lepším podlehl Brothánkovi. S věčným natahováním se za míčem to v téhle kategorii už nepůjde… Tomáš měl smůlu na los: po prvním snazším kole šel už v osmičce na Kubu, ale pěkně oddílového spoluhráče v druhém setu potrápil.

A co říci ke zbývající dvojici, která se sešla ve finále? Kuba byl dnes naladěn pozitivně, obtížný zápas s Brothánkem v semifinále zvládl vzorně a trochu odevzdaného soupeře doslova uběhal. Honza měl cestu obtížnější, musel porazit postupně celý rodinný klan Hubáčkových – a s Michalem to byl v semifinále perný boj. Honza zahájil suverénním prvním setech, ve druhém ztratil koncovku a možná sám i trochu pochyboval, zda bude mít na rozhodující sadu síly. Prohrával už 3:8, ale do 11 ještě stihl vývoj otočit a pak si došel za vítězstvím díky větší bojovnosti, soustředění i zaujetí pro hru. Třísetové finále našich kluků pro mě bylo už klidným zážitkem, viděl jsem postupně silné i slabé stránky hry obou: Honza ovládl první set, Kuba druhý, ve třetím se bili až do nastavení a to skončilo 24:22 pro Honzu. Důležitý je ale především postup obou na „áčka“.

V deblu děvčat se našim nakonec dařilo až neuvěřitelně. Lucka s Anežkou sice vypadly v prvním kole, ale sebraly soupeřkám z Hamru celkem dost bodů. Berta se dala dohromady s Kačkou Tomáškovou a vzorně využila o něco slabší větve pavouka, která je dovedla až do finále. Výhra nad starším i silnějším párem Kočová-Procházková ale naše holky může těšit. Míša s Jitkou hrály především mimořádně obtížné semifinále. Proti dvojici Nováková-Pelcová už to s nimi vypadalo zle, ale po prohře v prvním setu dokázaly ten druhý vyhrát 22:20 a ve třetím si až do konce hlídaly mírné vedení. Nervy, o které jsem naštěstí přišel – raději jsem koukal na Honzovo semifinále, a protože platilo, že kdykoli jsem se nedopatřením zastavil zrakem na kurtu číslo sedm, naše holky začaly kazit jasné míče, dobře že jsem je nakonec ignoroval docela. Finále jsem si opět mohl užít s buchtou a kávičkou, na dva sety v něm byly úspěšnější favoritky, Míša s Jitkou.

Debl kluků byl jedinou disciplínou, kde jsme neslavili vítězství, ale „jen“ druhé místo. Přesto výkony špatné nebyly: Honza s Tomášem podlehli v osmičce páru Brabec-Havlena, jednoznačně, ale v jejich hře byly dobré momenty. Chce to se soustředit a mnohem méně zvedat. Šimon s Jonášem hráli své první kolo asi tři a půl hodiny, nervydrásající třísetová bitva ale skončila úspěšně. V osmičce pak hráli moc pěkně proti Kubovi a Michalu Hubáčkovi. Ti prošli postupně až do finále, kde prohráli s dvojicí Brabec-Havlena, škoda byla hlavně druhého setu, kdy Kuba s Michalem v jedenácti ještě vedli, ale pak se vývoj úplně otočil a nevyšlo jim vůbec nic.

Díky za velký úspěch na domácí scéně patří všem zúčastněným, kteří statečně bojovali na kurtech, pomohli vytvořit „kotel“ a vynikající zázemí. Tak tedy za týden hurá do Orlové – a ať se daří i dál.