Na poslední postupový turnaj sezóny na Zahradní město dorazila poměrně početná prosecká výprava. I když nás mělo být ještě víc, nakonec přijel Honza Vorlík, Matěj Šeďa, Jeník Dyntar, Pepa Blucký, Karolínka Krajčová, Anička Vojtková a Klára Jedličková. Hned na začátku ovšem vyšlo najevo nepříjemné faux-pas pana Jurky (a částečně i mě, protože jsem se nedostatečně zajímal, koho všechno na třináctky zve). Pepa je totiž ročník narození 1993 a turnaje U13 už tím pádem logicky hrát nemůže. Vysvětlovat hráči na prvním turnaji, že tam jezdil zbytečně, je doopravdy trapné.

Do mixu tedy zasáhly tři naše dvojice. Rozehrály svá utkání hned naráz – a brzy jsme tam prohrávali na všech frontách. Od dvojice Dyntar, Vojtková jsem příliš neočekával, navíc měli velmi těžké soupeře. Příliš se nedařilo ani Matějovi s Klárou, mrzí mě ale prohra Karolínky s Honzou. Hráli proti dvojici Svoboda, Zychová z Astry. Nebýt častých chyb při podání a triviálních nedostatků při příjmu, mohlo být všechno jinak. Využít více slabého backhandového rohu Svobody, mohlo být všechno jinak. Prohra s pozdějšími finalisty nebyla ostudou, ale zklamáním pro mě ano.

V singlu celkem přálo rozlosování Honzovi. Do prvního kola dostal bojovného Deana Brabce. Soupeře neprve rozdrtil v prvním setu, nakonec musel ale výhru zachraňovat ve třetí sadě. Svoboda ve druhém kole (čtvrtfinále) byl už pak na jeho síly. Pokud Honza nezlepší pohyb, nebudou jeho výsledky lepší. Po odehrání míče pravidelně zůstával stát na místě v najpatých nohou namísto návratu na střed. Jeníkovo první kolo jsem neviděl, nicméně vypadl velice rychle. V zápase o pořadí už si zahrál o poznání lépe, i přesto, že už jen na jeden set do 21, na výhru to ale nestačilo. Matěj dostal do prvního kola na posledních třináctkách druhého Štarka. Vzdoroval mu statečně, i když nakonec neúspěšně.

Ani holky žádnou medailovou pozici neurvaly. Klára dostala do prvního kola také vysokou a také poměrně topornou Hohošovou. Po dramatické třísetové bitvě s ní nakonec prohrála, v zápase o pořadí pak, mám dojem, zvítězila. Klára musí mnohem lépe využívat své síly, dostat lob dál než do půlky hřiště by mohl být dobrý začátek. Anička prohrála oba singly, i tady byla kritická neschopnost zahrát jakýkoliv úder kromě podání do zadní části hřiště, zároveň poměrně značná nervozita. Karolínka měla těžký los – Zychovou hned v prvním kole. Šla na kurt trochu poraženecky, ale dva sety poctivě odbojovala. Druhý byl už z její strany hodně kvalitní, i když to na vítězství nestačilo. Některé výměny byly pěkné, v řadě jiných se projevila absence backhandu (tenhle úder prostě Kája nezná ;-)) a útočné hry na síti. Zápas o pořadí byl pak už jen formalitou, kterou Karolína sfoukla poměrem 21:5.

Kluci měli v deblu velmi dobrý los. Brabec a jeho podobně drobný a bojovný spoluhráč byli soupeři k poražení. Jenže Honza s Matějem si vybrali ne slabší chvilku – celou slabší půlhodinu. Chyběla jim bojovnost, pravidlo deblové hry směřovat míče dolů si převrátili prakticky naruby – a na tři sety nakonec prohráli. Jeník dostal jako spoluhráče Hakla, i tahle smíšená dvojice ale skončila v prvním kole.

Od Aničky s Karolínkou jsem zázraky nečekal. Soupeřkami jim byly Nešlehová a Hlavatá (na třináctiletou dívčinu neobvykle vysoká a silná). Už v prvním setu mě ale tahle dvojice příjemně překvapila: i když řadu míčů holky ztrácely nervozitou a neschopností zakončit výměnu na síti, bojovaly až do samotného závěru a sadu ztratily v nastavení 22:24. Druhý set už vypadal docela jinak: prakticky celou dobu vedly, Karolínka dokázala méně pohyblivou Hlavatou vzadu udolat dobře mířenými drivy a loby. I třetí set nakonec dopadl lépe pro naše barvy – a odměnou bylo holkám semifinále s jasně nejlepším párem na turnaji, Brečkayová, Havlenová. V prvním setu uhrály tuším 12 bodů, ve druhém asi 3.

Upřímně řečeno, čekal jsem lepší výsledek, než jedinou bronzovou medaili (a díky i za ni) – a čekal jsem i lepší výkony. Tyhle třináctky hodnotím spíše záporně, uvidíme, jak se situace změní do dubnového krajského přeboru.