I nedělní GPC dospělých v Táboře mělo jen symbolickou proseckou účast – vypravil se na něj Tomáš Krajča. Hledání mixérky bylo tentokrát neúspěšné, a tak si odpoledne vezl domů bilanci dvou pátých míst ze zbývajících disciplín – dvouhry a čtyřhry (společně s Davidem Ježkem z TJ Jiskra Nejdek).

Ke stažení: kompletní výsledky

Do Tábora jsme dorazili s mírným zpožděním způsobeným vinou nesledování navigace. Bohužel se ukázalo, že i když největší hvězdy přicházejí jako poslední, ten kdo přijde jako poslední, nemusí ještě nutně být největší hvězdou. Paradox? Těch je život plný, i ten badmintonový. Krátce poté, co jsem v šatně srazil sebevědomí plzeňskému Otíkovi, musel jsem korigovat i vlastní ambice – v singlu mě čekal nejdřív Adam Čechura a v případě úspěchu Tomík Přinda. Adama jsem porazil ve dvou setech, prvním utrápeném a druhém, který jsem se netradičně doslova prostřílel. Ale co dělat, když soupeř nahrává do půlky? S Tomem to byl pěkný zápas, kdy rozhodla soupeřova lepší hra na síti a také moje chyby ve třetím setu. Vypadl jsem ve čtvrtfinále a mohl se tak „těšit“ z pátého místa. Tomáš celý turnaj vyhrál a potvrdil tak moji statistiku z posledních turnajů – na krajském přeboru (Zahrádka), velké ceně Plzně (Segeč) i v Králově Dvoře na GPC (Fridrich) jsem vždy prohrál s vítězem a s výjimkou utkání proti Segymu to vždy bylo na tři sety. Až se mi jednou podaří tu rozhodující sadu vyhrát, to budete koukat 😉

V deblu jsem doufal ve třetí místo, při troše štěstí i finále. Jenže nám s Davidem selhala morálka a hlavně – udělali jsme příliš jednoduchých chyb v klíčových momentech. V ukřičeném utkání plném různých „sou“, „sej“, „jo“, a „yes“ jsme podlehli krumlovské dvojici Parkos-Janáček 21:23 ve třetím setu. Byli jsme, slušně řečeno, frustrováni, ale co zbývalo, než sbalit si své saky, paky, rakety a bagy, a vyrazit zase směrem ku zamrzlé Praze, stověžaté matce měst, jejíž sláva hvězd se dotýká.