Výborných výsledků dosáhli prosečtí hráči na turnaji GPA U15 o víkendu 6.-7. října v Českém Těšíně. Výpravu ve složení Míša Zelinková, Berta Ausbergerová, Šárka Vlášková a Kačka Houšková vedl jako trenér Tomáš Krajča. Největším úspěchem se stalo vítězství Míši v deblu společně s Domčou Budzelovou z Klimkovic. Míša dále získala stříbro v singlu a v mixu, Berta byla třetí v deblu.

Kompletní výsledky: tournamentsoftware

Turnaj pro nás začal tradičně velmi rozjařenou cestou vlakem – příznivé ceny a zrušení prohibice udělalo své, stejně jako přítomnost pohledných spolucestujících ze Slovenska a mongolského „hosta“ Čing Čonga. Ale co se odehraje v kupé, má zůstat v kupé, a tak přeskočme i tristní dojem z kvality těšínských služeb (hotel, v němž se ubytují desítky badmintonistů, večer nevaří a snídaně vydává od devíti hodin…) a vrhněme se rovnýma nohama do turnaje, který začal smíšenými čtyřhrami. Berta s Jirkou Burešem bohužel nepotvrdili pozici nasazených jedniček. Los k nim byl nemilosrdný a dvojice Jindra-Srncová je vyřadila ve dvou vyrovnaných setech. Míša s Michalem Vašátkem si vedla lépe: po volném kole přehráli benátecký pár Mišutka-Zuzáková. Ve čtvrtfinále narazili na Kurala a Fuchsovou – po prvním setu, kdy prohospodařili vedení 18:12, to s nimi vypadalo nahnutě, ale našli včas dostatek psychických i fyzických sil, aby vývoj zvrátili. Ve večerním semifinále už si pak docela s klidem poradili s překvapivými semifinalisty, Rybou a Járovou z Astry.

Ani ve dvouhře se Bertě úplně nedařilo – na to, kolik má natrénováno, byla její hra pohříchu dost bezzubá. V prvním kole tak vypadla na tři sety s Veronikou Pěčkovou z Přerova. Míša měla první kolo volné, poté se v prvním setu trochu trápila s mistryní ČR U13 Veronikou Dobiášovou. Běhavou a přesnou soupeřku ale udolala 21:18 a 21:9. Pak si už výrazně suverénněji poradila s Veronikou Pěčkovou a mohla se těšit na nedělní semifinále.

V deblu měly Berta s Verčou Srncovou v prvním kole vcelku snadnou práci s párem Molnárová-Škarková, soupeřky občas tvrdě zasmečovaly, ale na víc než 9 a 13 bodů to nestačilo. Do semifinále se pak „černé duo“ dostalo díky těsné výhře nad pardubickou dvojicí Fuchsová-Krpatová 22:20 a 21:18 – v rozhodujících okamžicích obou setů se Verča prostě rozhodla, že nechce prohrát… a neprohrála 😉 Míša s Domčou Budzelovou měly první kolo volné, ve druhém přehrály dvojici Fukalová-Pěčková a mohly se těšit na nedělní „derby“ právě proti Verče s Bertou.

Premiéru na GPA si užily Kačka se Šárkou v deblu. Naše holky postoupily z kraje jako náhradnice a proti Dobiášové s Paurovou logicky tahaly za kratší konec. Konkurenceschopné údery a hru v některých výměnách předvedla Šárka, Kačka zase bezvadné zakončení „prasátko rámem“. Pro holky byl turnaj velkou zkušeností, kterou – doufejme – zúročí v tréninku.

Večer si u nás těšínské služby spravily pověst, když jsme objevili výbornou pizzerii poblíž náměstí. Ráno se začínalo od devíti hodin právě čtyřhrami: a mnozí si hned protírali oči, jestli vidí správně. Berta s Verčou se asi probudily o něco dříve než Míša a Domča, a tak vzaly nasazeným jedničkám první set a hodně je trápily i v sadě druhé. Když dotáhly ze stavu 15:20 na 20:20, už to vypadalo hodně nahnutě. Ale Míša opravdu moc a moc nechtěla s Bertou prohrát: v nezvykle vyhecovaném a pěkném závěru přece jen urvaly výhru starší holky. Tím turnaj pro Bertu skončil a první polovina naší výpravy se vzápětí vydala „napřed“ vlakem v 11:30 z Těšína. Proč ty uvozovky, pochopíte brzy…

Míša si následně v semifinále dvouhry poradila s Míšou Fuchsovou z Pardubic. Výhra to byla uhraá zkušeně, i když soupeřka hrozila doopravdy dobrým útokem. Následovaly tři finálové zápasy. Hned v tom prvním museli Míša s Michalem čelit sehranému mixu Petr Beran-Bára Šimoníková. Petr čněl kvalitou nad ostatními na kurtu a Bára si vedla také zdatně. Naši prohráli koncovku první sady 19:21 po mohutném dotahování, ve druhé se pak vzpamatovali až při výrazné ztrátě. Škoda, že dříve nedokázali najet na taktickou variantu „ploché, ale pomalejší míče za Báru“ – v závěru z nich bodovali, ale už bylo pozdě. I tak – hezké druhé místo pro nově ustavené „duo tejp“ (zatímco Míša nastupovala se zatejpovaným kotníkem už od začátku turnaje, Michal se k ní přidal až po zranění během singlu).

Druhé v pořadí bylo finále čtyřhry. Společně s Domčou nedala Míša nejmenší šanci dvojici Terek Járové a Švábíkové. Jednociferné skóre v obou setech bylo důsledkem razantní, útočné hry, a i když se Terky umějí bránit výtečně, bez protiútoků se hrát prostě nedá. Finále dvouhry přišlo jako úplně poslední zápas turnaje. I když je třeba Domče přiznat, že hodně zlepšila techniku horních úderů a byla razantnější i pohyblivější, Míša doplatila zejména na tréninkové manko. Dva měsíce bez tréninku musejí být někde poznat a ve finále se to ukázalo – po prvním jasně prohraném setu se ve druhém Míša vzorně „kousla“, ale koncovku prohrála a po pravdě, její stav byl takový, že by rozhodující sada byla nejspíš formalitou.

Bilance jedné zlaté a dvou stříbrných pro Míšu a jedné bronzové pro Bertu je v prvním turnaji sezóny výborná. Kdyby byla i Míša v plném tréninku a stoprocentním zdravotním stavu, dalo se myslet ještě výš, ale nebuďme neskromní. Naše holky se v turnaji neztratily a můžeme se jen těšit, co předvedou v průběhu celé sezóny.

A aby byl dopovězen celý příběh… poté, co si pan Budzel zahrál na silničního piráta, abychom stihli Pendolino ve 13:50 na nádraží Ostrava-Svinov, podařilo se naší druhé části výpravy „dohnat a předehnat“ tu první: na pražském Hlavním nádraží jsme jen smutně kontrolovali pohledem tabuli s příjezdy, kde svítilo „Leoš Janáček, pravidelný příjezd 15:50, zpoždění 160 minut“…