O víkendu 11.-12. prosince se v tělocvičně ZŠ Vinoř konalo druhé GPA U13. Účast z našeho oddílu byla tradiční: Míša Zelinková a Berta Ausbergerová pod vedením trenéra Tomáše Krajči bojovaly o přední příčky v republikové konkurenci. Holkám se opět podařilo prokázat, že patří do nejužší špičky. Míša obsadila druhé místo ve dvouhře, když až ve finále podlehla Monice Světničkové. Společně s Vojtou Lapáčkem skončila dále třetí v mixu a společně s Bertou obsadily třetí místo ve čtyřhře dívek.

Ke stažení: kompletní výsledky

Přečtěte si také: Klimkovice slaví medailové hody (BadmintonWeb.cz)

Sobotní program zahájily mixy. Berta s Matějem Hubáčkem tentokrát dokázala překonat nástrahy prvního kola, když zdolala teplickou dvojici Valter – Nová. Brněnský pár Bureš – Světničková už byl nad síly naší dvojice, druhé kolo je ale oproti minulému turnaji GPA výrazným zlepšením. Jen kdyby Berta s Matějem nestřídali vydařenou výměnou se třemi takřka zadarmo odevzdanými míči…

Míša s Vojtou Lapáčkem měli vyšší ambice. Jako nasazení nejprve bez problémů přehráli dvojici Marek – Vataschuk, ve druhém kola pak s mírnými obtížemi, ale přece jen kontrolovali utkání proti Michalu Vašátkovi a Veronice Srncové. Chleba se lámal v semifinále, které se hrálo ještě v sobotu večer jako úplně poslední zápas. Byl to vyrovnaný a relativně kvalitní mix, soupeři Petr Beran a Bára Šimoníková hráli trochu atypicky, počínaje Báry forehanovým podáním, konče faktem, že se v obraně nestahovali vedle sebe, ale za sebe – a přicházel pravidelně festival Petrových rybiček a leckdy zázračných zákroků. Míša s Vojtou byli těmi, kdo častěji tvořil hru, ale také více chyboval a v koncovce třetí sady nám nepřálo ani štěstí – prohráli jsme ji 19:21.

Ve dvouhře se Berta nejprve trochu trápila s Verčou Novou, ale v koncovce druhého setu zvládla otočit stav 18:20 a vyhrát, no a ve druhém kole už na kurt nastoupila úplně „nová Ausbergerová“ 😉 Proti jedné z favoritek turnaje Dominice Budzelové Berta předvedla dosud svůj nejlepší singlový výkon, první dva sety vydržela se soupeřkou běhat dlouhé výměny, týrala ji vysokým a dlouhým podáním i tvrdými smeči, a nebýt trochu ustrašeného začátku, mohla i zvítězit. Takhle to byla prohra na tři sety.

Míša jako druhá nasazená měla volné předkolo, v šestnáctce bez obtíží porazila Míšu Fuchsovou z Pardubic (a tak ani nevadilo, že neměla za kurtem trenéra). S Aničkou Legátovou, jedním z překvapení turnaje, to bylo už těžší. Míša horko těžko zachránila koncovku prvního setu a teprve pak setřásla nervozitu a ukázala, co umí.

Ve čtyřhře byly naše holky dokonce první nasazené, ale namále měly už ve svém prvním zápase, čtvrtfinále. Eliška Nováková a Anička Legátová je zaskočily ve druhém setu nepříjemnou hrou, důsledností a hlasitým povzbuzováním. V dané situaci byla zarážející reakce hlavního rozhodčího Ivana Škáchy na protest proti podání, které u Aničky bylo zahrávané skutečně vysoko nad pasem. Jeho první slova „Ať si zvykají,“ mi doslova vyrazila dech, pozdější vysvětlení o tom, že je záhodno přimhouřit nad podáními a některými dalšími prohřešky oči, se dají vnímat buď shovívavě jako jistá dobrosrdečnost (známe věty jako „jde o to, aby si děti zahrály“), nebo jako liknavost. Přece jen, je složité vysvětlit dětem, které učíme, že se podává pod pasem, plynulým pohybem bez „cukání“, bez zvedání nohou nebo dokonce skákání atd., proč se najednou u soupeřů tyhle prohřešky přehlížejí.

Každopádně naše holky to dokázaly soupeřkám vrátit tou nejlepší, tedy sportovní cestou, vyhrály třetí, rozhodující set, a mohly se radovat z postupu do semifinále. I to se stihlo odehrát ještě v sobotu, bohužel pro nás už ale druhý tříseťák dobře nedopadl: Bára Šimoníková a Jana Slatinská nám v rozhodující sadě utekly „z lopaty“ a staly se překvapivými finalistkami.

V neděli jsme tak měli v akci už jen Míšu, která ze sebe vzorně setřásla sobotní zklamání a nastoupila proti Dominice Budzelové sebevědomě. Její poctivá hra a pozitivní přístup slavily úspěch a i když v druhém setu přišla o vedení 20:16, dokázala jej získat pro sebe poměrem 22:20. Škoda, že s podobným přístupem nevstoupila i do finále proti Monice Světničkové – soupeřka ji tentokrát přeběhala, těžila z pěkných zadržených dropů a také řady chyb, které Míša udělala. Začínat oba sety za stavu 3:11 je složité a dotáhnout se Míše ani jednou nepodařilo.

Bilance tří medailí je přesto skvělá, oproti prvnímu GPA v Mostě jsme navíc zlepšili „hodnotu“ jednoho z kovů. Před oběma děvčaty je ještě kus práce, ale i když si mohou odvážet z Vinoře pocit, že bylo možné dokázat ještě o něco víc, převážit by měla radost: podobně špičkové výsledky na republikové úrovni jsme tu dlouho neměli, buďme na ně tedy hrdí.