Druhého turnaje GPA U13 se zúčastnila stejná trojice hráčů jako minule: Míša Zelinková, Berta Ausbergerová a Kuba Klubal, tentokrát ale všichni ve všech disciplínách. Výsledky se podobaly těm českobudějovickým jako vejce vejci (byly takřka stejné a měly oválný tvar), výkony se lišily: Míša předvedla opět výkonnostní skok, Kuba naopak nervozitu a neurovnanost a Berta, že když se soustředí, odehraje si svoje, ale udržet danou podmínku v platnosti není vůbec snadné. V žádné disciplíně jsme nedokázali vyhrát dvě kola, maximem v mixu a singlech bylo 9. místo, v deblech byli všichni shodně 5. Během celého dne v nebývale prohřáté tělocvičně mosteckého Baníku jsme si užili spousty adrenalinu, zejména během nádherného zápasu Míši proti Monice Světničkové, ale i v negativním směru, když Kuba odevzdal zápas Somerlíkovi, naši hráči propotili nejedno tričko a nechali na kurtech duši. A došlo i na slzy, kterých sice nebyly potoky, ale kdo by nechápal, že nejtěsnější porážka více či méně domnělou křivdou se bez nich neobejde, asi nikdy nedělal žádný sport.

Ke stažení: kompletní výsledky

V mixu nepřál příliš los Kubovi s Míšou. Narazili totiž hned v prvním kole na pár Mendrek-Kelnarová, z něhož měli před zápasem respekt. O to větší překvapení bylo, když jim soustředěným výkonem i s určitou dávkou štěstí vzali set! Bylo to poprvé, co mě moji hráči příjemně překvapili. Druhý set se už podobně nevyvedl, hlavně Kuba působil ve druhé polovině dost odevzdaně a Míše zase odešla přesná hra na síti. Třetí sada se nesla až do poloviny v dobrém duchu, pak jsme ale sérií chyb umožnili soupeři otočit. Každopádně i přes nešťastný výsledek hezký zápas a příslib do budoucna: zlepšení oproti nešťastnému vinořskému GPC bylo snad tisíciprocentní. Berta hrála s Michalem Hubáčkem z Meteoru. Pod přísným dohledem Pavla Kubiše se snažila zlepšit hru na síti a nenapřahovat se příliš ke sklepávaným balónům, občas to byl ale marný boj. Proti hratelným soupeřům náš pár třísetové vítězství spíše „utrpěl“ a Mendrekovi s Kelnarovou podlehl posléze ve druhém kole jednoznačně. Výsledek je v daném případě to, co se počítá především.

Singly kluků přinesly bohužel zklamání. Kuba nevyužil dobrého losu. První zápas s ústeckým Tiptou ještě zvládl, byť to bylo na tři sety: dokázal se probrat v koncovce třetího a soupeře také asi utahal. S posledním z nasazených, klimkovickým Somerlíkem, sehrál nešťastný první set (19:21), následovala menší hádka při taktické poradě a po Kubově „je mi to jedno, kašlu na to“ při přestávce v 11 mi bylo jasné, že tohle dopadne špatně. Taky že ano: soupeři je nutné přiznat zlatou ruku a poctivou hru s rozvahou, ale Kuba si tenhle zápas prohrál především sám. Možná by pomohlo slevit z nároků na sebe sama, začít přistupovat ke všem zápasům s pokorou a bez předsudků typu „toho musím rozstřílet“/“s ním nemám šanci“. Nekoukat na jména a hrát svou hru, nekoukat na skóre, vydechnout a srovnat se k další výměně.

Děvčata mě potěšila více. Berta neměla v prvním kole šanci proti Kelnarové, ale zápas o pořadí proti dobře známé soupeřce pardubické Krpatové, měla pod kontrolou a dovedla ho ve dvou setech do vítězného konce. Byl to slušný výkon, kdyby si ještě více uvědomila sílu kvalitního útočného klíru, mohlo být hotovo i dřív. Míša právě Krpatovou vyřadila v prvním kole, ve druhém šla proti Monice Světničkové. Moc jsem od toho zápasu neočekával, a to i přesto, že byla Monika po operaci slepého střeva. Míša ale začala fantasticky a vyhrála poctivou hrou s dobrým pohybem, ostrými klíry a nepříjemnými naraženými kraťasy první set. Soupeřka se zdála být na lopatkách, ale projevila obdivuhodnou vůli po vítězství, až se zdálo, jako by se pohybovala na hranici sebezničení. Zápas neskrečovala a Míšu ve druhé sadě přeplakala – i přehrála. Třetí set byl až do konce vyrovnaný s mírným vedením Moniky. Na konci Míša dotahovala, ale dva sporné míče rozhodl hlavní rozhodčí ve prospěch soupeřky a za stavu 19:20 pustila Monika Míši podání do snad nejtěsnějšího možného autu. Míša nešťastnou porážku obrečela, někteří diváci „ovztekali“ – a zklamání v naší hráčce bylo ještě dlouho po odjezdu z turnaje. Všichni, kdo si právě teď zklamaně říkají: „Ale je to škoda…“ by si však měli připomenout, kde jsme byli před dvěma lety, rokem, a konec konců i měsícem, a jak jsme měli otevřená ústa, když Míša vstoupila na kurt v prvním setu a začala Moniku přehrávat. Děje se opravdu to, co se děje?

V deblech hrál Kuba s Michalem Hubáčkem zpočátku malinko neurovnaně, ve druhém setu ale kluci přidali na důrazu, začali hrát doprostřed, dolů a Tiptu s Linkou porazili. Proti Dokládalovi a Klimešovi pak předvedli přímo výborný výkon: soupeři potvrdili role jasných favoritů, ale naši dali pěkných 15 a 12 bodů, a kdyby lépe podávali, mohli se držet protihráčů klidně až do koncovky. Míša a Berta hrály o něco lépe než minule v Českých Budějovicích, což celkem nebylo až tak obtížné dokázat. První kolo vyhrály, byť druhý set až nejtěsnějším poměrem, ve druhém podlehly Milové (která celý první set podávala nad pasem, když jsme na to upoznili, rozhodčí sice nařidil nový míč, s čímž jsem nebyl úplně spokojen, ale ukázalo se, že hráčka dovede úplně stejně dobře podat i regulérně…) a Vataščuk. Slabším článkem byla jednoznačně Berta, která nedokázala využít na síti příležitosti, které jí Míša chystala pestrou hrou zezadu. Rozhodně ale musíme zlepšit podání a start na míč při příjmu.

Vedle starosti o vlastní svěřence jsem stihl tu a tam vypomoci výpravě Astry, hlavně tentokrát mnohem klidnější a soustředěnější Elišce Novákové a Kačce Tomáškové. Ani jedna z nich sice nadějně rozehrané první kolo dvouhry nedotáhla, ale nesebralo jim to úsměv z tváří nadlouho. Viděli jsme také zaváhání Honzy Havleny v singlu, některé pěkné debly a v závěru dne i napínavá semifinále mixu.

Mostecký turnaj hodnotím i přes některé neúspěchy a smutek z toho, že se nepovedlo překvapit, jako vydařený. A jak jsem několikrát zopakoval hráčům samotným i jejich rodičům, vrchol v podobě MČR teprve přijde – a tehdy budeme připraveni.

P. S.: Zvídavý dotaz bafuňáře-začátečníka, který strávil minulý víkend studiem soutěžního řádu: na základě jakého nominačního kriteria, na jakou divokou kartu, postup z mezinárodního žebříčku, nominaci TMK, nebo jako čí náhradník startoval Jan Šetina z Astry ve dvouhře a čtyřhře, když v krajské nominací figuroval pouze pro čtyřhru smíšenou a v ostatních disciplínách si postup z krajského turnaje nevybojoval?