Turnaje přípravek v Radonicích se v termínu 5. dubna zúčastnila čtveřice proseckých hráčů: Gabča Kuptíková, Kačka a Petr Krejčovi a Marek Schumpeter. Jak si naši vedli, čtěte v reportáži Zdeňka Krejčího:
Ne úplně šťastně zvolený termín sedmého kola radonického RSL Junior Cupu uprostřed velikonočního volna se negativně podepsal nejen na jindy hojné naší účasti, ale obecně poněkud prořídlo i celkové startovní pole. O body se v obvyklých třech kategoriích utkalo celkem 107 hráčů a hráček, prosecké reprezentovala „pouze“ čtveřice badmintonistů. Přesto jsme měli své zástupce ve všech kategoriích – mezi nejstaršími nás reprezentovala Kačka Krejčová (naše železná lady – zatím letos nevynechala ani jeden turnaj), v prostřední, jako vždy nejpočetněji obsazené kategorii Mára Schumpeter a mezi nejmladšími Petr Krejčí a Gabča Kuptíková. Pro nejrůznější důvody, ať už volna nebo účasti na jiných badmintonových akcích, jsme se tentokrát museli obejít bez našich největších a tradičních radonických opor – Vaška Obhlídala, Adama Šulce, Verčy Tvrdíkové a dalších. Neúčast Adama Šulce se negativně projevila ještě v jednom faktoru – když totiž hodinu před začátkem turnaje dorazil do radonické haly první prosecký zástupce, byla naše tradiční lavice (o jejíž rezervaci se jindy stará právě rodina Šulcova) obsazena hráči jiných oddílů a my museli vzít zavděk několika posledními volnými židlemi.
Na medailová umístění jsme tentokrát mohli těžko pomýšlet, ani jeden z naší čtveřice ale v rámci svých možností nezklamal a všichni zaslouží pochvalu.
Petr dosáhl na 7. místo v nejmladších
GABČA KUPTÍKOVÁ
Výsledkově nejlepšího umístění dosáhl Petr v kategorii nejmladších. S dvaadvaceti získanými body si vytvořil své radonické maximum a to ho vyneslo i na jeho dosud nejlepší umístění – celkově skončil v šestatřicetičlenném poli sedmý. To vůbec není špatné s přihlédnutím k tomu, že z první desítky průběžného pořadí kategorie chyběl jen celkově sedmý Adam Král. Zápasy, které měl papírově vyhrát, vyhrál (byť ne třeba tolik, kolik by si sám představoval – ale každá výhra se počítá do batohu zvaného „zkušenosti“), na druhou stranu zápas proti vítězi této kategorie, plzeňskému Janu Pelcrovi, mu ukázal, že je ve hře mnoho co zlepšovat (včetně vlastní hlavy) a že je stále teprve na začátku cesty. Statečně bojovala i druhá zástupkyně mezi nejmladšími, Gabča. Los k ní byl trochu nemilosrdný – v šesti zápasech se musela šestkrát postavit proti klukům, i tak ve všech zápasech (resp. ve všech dvanácti odehraných setech – kdy je zisk alespoň osmi bodů v setu hraném do patnácti bodů odměněn pro poraženého jedním bodem) dokázala bodovat a celkově skončila s patnácti body na 27. místě.
Marek v první desítce mladších
MÁRA SCHUMPETER
V prostřední nejpočetnější šestačtyřicetihlavé kategorii uzavřel Mára s dvaadvaceti body první desítku. Solidní, ale nemohu se zbavit pocitu, že Mára odehrál trochu rozporuplný turnaj (jakoby byl chvílemi duchem na prázdninách) a mohl myslet o trochu výš – o tři body lepší výsledek zaručoval umístění od 3. do 5. místa a ty tři body byly hratelné. Škoda zejména bezbodového druhého setu po vyhraném prvním proti Chvalovi z Meteoru nebo trochu prospaného prvního setu proti Hnilicovi ze stejného oddílu. Ale i tak dobrý výsledek a slušná reprezentace oddílu.
Solidní singlovou formu z krajského přeboru U15 konaného přesně před týdnem ve stejné hale si udržela Kačka hájící naše barvy mezi nejstaršími. V kategorii, kde se nůžky výkonnosti mezi chlapci a dívkami začínají markantně rozevírat, vyrazila do boje v novém tričku, ke kterému přidala zlepšený pohyb a občas též trenérkou Dianou vštěpovanou zásadu „ani špatný míč ještě neznamená konec výměny“. Třikrát se postavila proti klukům, třikrát proti holkám. Zatímco proti klukům na bodový zisk nedosáhla (i přesto v některých setech byl jen kousek od zisku alespoň jednoho bodu), všechny tři holky přesvědčivě porazila (vždy se ziskem pěti bodů ze šesti možných) a s patnácti získanými body skončila na slušném patnáctém místě z pětadvaceti, kdy za sebou nechala především celou řadu dívek.
Ostudu jsme tedy v radonické hale snad neudělali, a to ani v případě, kdy se po závěrečném vyhlášení výsledků strhla menší mela o prémiové velikonoční čokoládové zajíce. Nicméně doufám, že se v květnu vrátíme do Radonic v hojnějším počtu a že Jirka Šulc zase uhájí „naši“ lavici.
No Comments Yet