Čtvrteční trénink zpestřila účast hráčů týmu Spoje Praha, s nimiž jsme sehráli přátelské utkání. Přátelské přivítání přednesl v šatně pan Jurka (tak, tady z těch hráčů budeme vybírat posily, vzápětí někdo dodal – a teď se zamkne, a kdo nepodepíše přestupní lístky, zhyne hlady), po krátkém rozhýbání jsme se pustili do hry. Mělo se hrát klasicky na 8 zápasů, nicméně Radka s Petrou nakonec svůj singl po vzájemné dohodě nehrály. Další výsledky:

Michal Svoboda – Jan Štika 2:0
Jan Filz – Filip Týc 0:2
Tomáš Krajča – Jan Bednář 0:2
Tomáš Maixner, Tomáš Parkán – Jan Štika, Filip Týc 2:1
Tomáš Krajča, Michal Beznoska – Jan Bednář, Petr Hohenberger 0:2
Radka Šustrová, Diana Pražáková – Petra Munzarová, Šárka Drančáková 2:0
Jiří Parkán, Dana Kykalová – Zdeněk Gonda, Šárka Drančáková 2:1

Výsledky, myslím, hovoří jasnou řečí – rozhodly zkušení hráči. Naopak já působil jako pátá kolona velmi zdatně, ani moje dvě porážky nás ale nakonec o výhru nepřipravily. Nejdůležitější ovšem nebylo, kdo koho porazil nebo ne, ale že jsme si zpestřili trénink, dostali novou motivaci, výborně si zahráli se soupeři, které nepotkáváme každý týden – a taky všechnu tu slávu patřičně na Školičce zapili. A o to jde přece především…