O víkendu 9.-10. listopadu hostila hala X-Arena v Brně republikový šampionát týmů do 15 let. Vítězstvím v pražském přeboru si účast vybojoval tým SK Prosek Praha – a úspěšně si vedl také v celostátní konkurenci, když naši hráči získali bronzové medaile! Jde o mimořádný úspěch našeho oddílu, můžeme být právem hrdí na fajn partu hráček a hráčů ročníků narození 2005 a mladších, kteří se podíleli na postupu a zabojovali v samotném turnaji.
Hráče v Brně vedli trenéři Diana Pražáková a Martin Nachtman. MČR týmů U15 se zúčastnilo družstvo v sestavě Karolína Nachtmanová, Jana Flusserová, Gabriela Kuptíková, Josef Rákosník, Jiří Zlatník, Jan Solar, Šimon Pražský.
Výsledky: tournamentsoftware
Při účasti 11 týmů si v sobotu ráno naši vylosovali nepopulární „dvoučlennou skupinu“ – tedy jediný zápas proti Sokolu České Budějovice, na který navíc museli čekat až do odpoledních hodin. Jihočechy ale posléze porazili 5:2, když za soupeře bodovali pouze Daniel a David Dvořákové ve dvouhrách, všechny ostatní zápasy zvládli lépe naši hráči. Těšili jsme se na los čtvrtfinálového duelu, který nám přiřkl Badmintonovou akademii Olomouc.
Utkání play-off se hrálo už jen do 4. vítězného bodu, který ukončoval dění. Začali jsme Pepovou prohrou s Ovčačíkem, skóre ale v druhém singlu srovnal Jirka. Se svými soupeřkami Skýpalovou a Hořanskou si poradily Kája i Gabča, chyběl jediný bod. První mečbol při divoké koncovce se zásahem rozhodčích neproměnili Šimon a Honza (prohra 19:21 ve třetím setu). Ale Jana s Kájou zvládly třísetový debl proti Hartmannové a Skýpalové – 4:2, Prosek je v semifinále!
Nedělní semifinále proti týmu Radotína bohužel výsledkově „neklaplo.“ Pepa na jedničce podlehl Bláhovi, Jirka na dvojce i přes vyrovnaný první set prohrál s Hnilicou. Kája ve dvou vyrovnaných setech zvládla zápas proti Chvalové a dala nám bodově naději. Ale pak bohužel přišly dva prohrané tříseťáky Jany na dvojce s Paterovou a Šimona s Honzou proti Hnilicovi s Karbanem. Celkově tedy 1:4 a boj o třetí místo.
Ten nás ale opět naladil na vítěznou notu. Proti BK TU v Liberci jsme opět ztratili první singl Pepy s Rázlem, dále však rozhodovala vyrovnanost naší sestavy. Jirka si poradil na dvojce s Kerplem, Kája porazila na tři sety Malcovou – a už jsme vedli 2:1. Souběžně rozehráli svůj debl kluci Šimon a Honza a Gabča druhý singl proti Natálii Slabé. Kluci bez obtíží přehráli pár Beran-Kerpl dvakrát 21:8 a pozornost se upřela ke kurtu Gabči, kde zápas dospěl do koncovky třetího setu. A tu poměrem 21:19 zvládla lépe naše hráčka – celkově tedy 4:1 a velká radost z bronzových medailí!
Hodnocení trenérky Diany:
Nebudu hodnotit jednotlivé hráče ani zápasy – s hráči jsme si většinou stihli říct alespoň něco ke každému zápasu, takže vědí, kde a co bylo dobré a na čem můžou v tréninku pracovat 🙂
ALE chci vyzdvihnout přístup všech jako celku.
Všichni hráči předvedli nasazení, bojovnost a touhu po medaili hodné MČR. Všichni hráli na hranici svých možností a především pro tým. Týmovost projevovali nejen na kurtu, ale i za kurtem při fandění, při diskuzích o sestavách, při přípravě … zkrátka celý víkend se nesl v duchu „jsme jeden tým a přijeli jsme vybojovat medaili“.
Samozřejmě – nikdy nic není úplně dokonalé 🙂 Drobnosti v podobě nezvládnutého začátku zápasu (prohrávat během chvilky 5:0 i víc, to už by se nám stávat nemělo – ale na druhou stranu – Mistrovství republiky týmů nehrajeme každý den…) nebo naopak nezvládnuté emoce na konci prohraného zápasu (pro házení raketou zkrátka neexistuje žádný uznatelný důvod, ani pocit selhání) nebo ztráta koncentrace jako následek pocitu, že zklamu (v takovém stavu dávám soupeři jednak body zdarma a jednak pocit sebejistoty…), ale také výbuch emocí v nepravou chvíli, kdy způsobím více škody než užitku hádkou s rozhodčím či pocit nejistoty trenéra, jestli bude lepší ta nebo ta sestava (což hráči v týmu také jistě poznají a ovlivní to jejich sebedůvěru). Zkrátka stále se máme co učit – hráči i trenéři 🙂
Každopádně ale tentokrát bylo těch zvládnutých situací, návratů do zápasu ve chvílích, kdy už se to zdá nemožné, a úžasně vybojovaných koncovek prostě víc něž těch nepovedených a je vidět, že hráči dělají pokroky i v té mentální rovině. Nástup do utkání o třetí místo bezprostředně po prohraném semifinále, kdy mezi hráči zavládlo velké zklamaní, byl příkladný. Navzdory emocím hráli zodpovědně a soustředění od prvních výměn a cílevědomě si bod po bodu došli pro medaili…
Všichni hráči si odnášejí řadu nových zkušeností, mnoho vybojovaných výměn s lepšími hráči, někteří i velmi cenné (možná až nečekané) skalpy hráčů, kteří „mají jméno“ nebo jsou na žebříčku před nimi. Někteří naopak potvrdili svoje postavení ač to v rolích lídrů bývá právě to nejtěžší … a všichni zasluhují také pochvalu za bojovnost a za to jak se vypořádali s tím, že jim v týmu chyběly dvě klíčové hráčky.
Vím, že tento fakt byl velmi diskutován jak mezi hráči, tak mezi fanoušky. Dokonce to bylo tématem i mezi trenéry ostatních týmů. Musím jen zopakovat, co jsem už řekla také hráčům – je to jednoznačně chyba, které se dopustil náš trenérský kolektiv. Ivana s Vandou měly (stejně jako další hráči) turnaj v Trenčíně určený jako sledovaný a kvalifikační pro možnou účast na mistrovství Evropy U15. Sama za sebe bych ráda jako trenérka takovou situaci už nedopustila, alespoň v rámci našeho oddílu (kde se vždycky vysoko cenily úspěchy právě v týmových soutěžích).
Situace, kdy v týmu někdo chybí se může přihodit kdykoliv a jakkoliv (nemusí jí způsobit zrovna účast na jiném důležitém turnaji, ale třeba zranění / nemoc apod.) a důležité a možná i cennější je fakt, že naši hráči v Brně předvedli odhodlané a bojovné výkony z touhy uspět i přes „oslabení“ týmu (výkony v mnoha případech lepší možná i díky tomu, že se nespoléhali na body od svých spoluhráček). Může se zdát, že bylo v našich silách sáhnout i po cennější medaili (to lze samozřejmě vždycky) … ale reálně vzato – byli jsme třetí nasazený tým (s holkami stejně jako bez holek) a tuto pozici hráči uhájili, protože prostě byli týmem, chtěli hrát a skvěle se vzájemně doplnili.
Dík patří také věrným fanouškům z řad rodičů, kteří i přes nástrahy D1 dorazili v sobotu do Brna a svými hlasivkami a podporou pomohli hráčům uvěřit ve vlastní schopnosti.
No Comments Yet