„Já pocházím z plzeňskýho kraje / z města, kde říká se „copa je?“ / a do kterýho vtékají čtyři řeky / jako do nějaký svatý Mekky,“ zpívá Démophobia v jedné z písniček na posledním albu Mlýnek. My jsme jednoho plzeňského soupeře semleli, na druhém se ale profesorská, strojová hra zasekla, a tak si z prvního kola západní skupiny druhé ligy vezeme přesně tolik bodů, kolik je v Plzni řek. Bohatá devítičlenná sestava (mimochodem s jednoznačně nejvyšším věkovým průměrem) družstva SK Prosek Praha B (Diana Pražáková, Dita Marešová, Dana Kykalová, Petr Čermák, Jan Filz, Filip Stádník, Tomáš Maixner, Jan Jurka, Tomáš Krajča) získala nejprve 3 body do tabulky za výhru 6:2 nad USK Plzeň, pak jediný bodík za prohru 3:5 se Sokolem Doubravka.

SK Prosek Praha B – USK Zentiva Plzeň 6:2
Zápas jsme zahájili přímo vzorově: nezaváhali jsme totiž ani v jedné párové disciplíně. Filip s Čermim zvládli pár Balihar-Liebl, Honza a Didi vyhráli náročný třísetový mix proti Palečkovi a Kozové, Tomík a Honza přehráli „P+P“ (Paleček, Popilka) a na „ladies troubles“ ani nedošlo – soupeř disponoval jen jednou ženou. Vedli jsme 4:0 a zbývalo vyřešit problém: kdo vyhraje aspoň jednu dvouhru. Filip se toho ujal po svém a ač musel ve druhé sadě singlu s Baliharem čelit třem mečbolům, nenechal si výhru svoji i celého družstva utéci. Ve zbývajících zápasech se už hrálo jen o konečnou podobu výsledku, ale přesto naplno: já porazil chybujícího Liebla (což Filip komentoval stručně: „Liebl je levný.“), Didi si zahrála tři nervydrásající sety s Kozovou, aby prohrála 19:21 v rozhodujícím. I Filík si užil drama, když druhý set s Popilkou ztratil v nastavení, první byl bohužel jednoznačnější. Dohromady to ale dalo pohodlnou výhru 6:2, zejména díky jistotě v párových disciplínách.

Sokol Doubravka – SK Prosek Praha B 5:3
S Doubravkou jsme bohužel začali nejhůře, jak jsme mohli. Honza a Diana čelili statečně nejsilnějšímu možnému mixu soupeře (Zevl-Koukalová). Hráčům, kteří patří kvalitou do úplně jiné soutěže, vzali 17 a 18 bodů, to ale v žádném regulérním zápase na vítězství nestačí. Byl to místy i vyhecovaný boj, bohužel se špatným koncem pro nás. A to platí beze zbytku i o druhém pánském deblu: Čermi a Filip proti Karasovi a Holému vyhráli první set, druhý ztratili a ve třetím až do 11 bodů vedli, pak je ale soupeři udolali trpělivou obranou. Bylo to někdy jako bušení do vrat – a ukázalo se, že seberychleji vypáleným badmintonovým míčkem vrata neprorazíš… Naši pozici lehce zlepšily holky – Diana s Danou – když vyhrály debla, zejména perfektním příjmem a chytrou útočnou hrou. Také Tomík a Honza nezklamali a poradili si s párem Hucl-Vedral. Bylo srovnáno a dokonce jsme díky Filipově bezchybnému singlu s Přindou šli do vedení, jenže přidat čtvrtý, neřku-li pátý bod bylo nad naše síly. Dita podlehla Koukalové, Filík i přes zdatný odpor Zevlovi a já vyhořel proti Karasovi (soupeř ovládl síť, tvrdě smečoval a já se nedostal ve výměnách tak daleko, abych ho mohl utahat). Těsná porážka je pro nás nepříjemnou komplikací, ale všichni věříme, že to příště napravíme.

Už za tři týdny nás čeká těžký dvojzápas v Kladně s domácím družstvem a Českým Krumlovem. Uvidíme, kdo z hráčů se posune do A-týmu a kdo ve 2. lize zůstane. Každopádně se ale popereme o ligové body a nenecháme set ani výměnu ležet na parketách zadarmo.

P. S.: Z Kladna si rozhodně chceme odvézt více bodů, než je v Kladně řek. Zato městských částí je prý v Kladně šest…