Náročného dvoudenního maratonu zápasů v rámci Přeboru Prahy kategorie U13 se zúčastnila početná skupina proseckých hráčů. O víkendu 14.-15. listopadu nás reprezentovali Verča Tvrdíková, Jula Skřivanová, Natka Pávová, Kája Hejduková, Gabča Kuptíková, Adam Šulc, Marek Schumpeter, Honza Šnaiberk, Tom Orlík, Honza Brůžek, Petr Krejčí a Pepa Rákosník. V sobotu hráče vedly trenérky Diana Pražáková a Dita Marešová, v neděli pak do finálových bojů Tomáš Krajča.
Prosečtí hráči v turnaji získali řadu medailí. Přeborníkem Prahy se stal ve čtyřhře chlapců Adam společně se svým finálovým přemožitelem z dvouhry Vráťou Erhartem. Další medaile pro naše barvy vybojovali v mixu Adam s Verčou (stříbro) a Jula s Danem Fürstem (bronz), Verča 3. místem v singlu, a v klučičím deblu také bronzem Marek s Honzou. I přesto, že jsme od našich mladých nadějí čekali ještě více, jsou to skvělé výsledky v rámci početné pražské konkurence – turnaje se nakonec zúčastnilo 48 chlapců a 27 dívek!
Ke stažení: kompletní výsledky
Prohlédněte si: fotografie ze soboty | fotografie z neděle
VERČA S ADAMEM V MIXU
Na úvod ještě pár slov k formátu turnaje. Vzhledem k obrovskému počtu dětí nebylo šťastným rozhodnutím umístit turnaj do tělocvičny se čtyřmi kurty. Při dopředu zřejmém množství zápasů to znamená, že mnozí na své zápasy čekají dlouhé hodiny, což při věku dětí okolo 10-12 let vede jen k tomu, že jsou netrpělivé, zlobí a turnaj si neužijí. Naším cílem by mělo být umožnit široké základně, aby si dobře zahrála; ne děti spíše odrazovat, abychom se mohli držet zajetých pořadatelských kolejí. Dlouhé čekání v kombinaci se zrušením zápasů o pořadí vede k tomu, že si hráči ze spodní poloviny startovního pole zahrají málo a vesměs špatně, favorité si zase zahrají hodně (až moc) ve druhé části turnaje, kdy musejí jít ze zápasu do zápasu s minimálním odpočinkem. Přímo na místě už stěží vytýkat konkrétní věci – určitě mohl pořadatel více tlačit na dodržování časů rozehrávky a „popohánět“ hráče i rozhodčí, ale po pravdě, se startovní listinou zvící devadesáti dětí a čtyřech kurtech bych já jako pořadatel spíš vzal nohy na ramena; že se turnaj vůbec povedlo realizovat a v rozumném nedělním čase dohrát, je samo o sobě malý zázrak.
Naši hráči v mnoha případech měli medailové ambice a chtěli se i v obřím startovním poli prosadit. Dobře se to podařilo ve smíšené čtyřhře, kde došlo na prosecké semifinále: Adam s Verčou v něm porazili turnajové jedničky Julu a Dana Fürsta. Nutno také dodat, že už ve druhém kole los svedl Adama a Verču proti Honzovi s Kájou, kteří mohli při jiné podobě pavouka dokráčet také daleko. Finále mixu se hrálo v neděli jako úplně poslední zápas a naši doplatili na Adamovu velkou únavu a Verči mentální stav; zatímco prosečtí byli, jak se říká, „dole,“ dvojice Astry Erhart-Kobyláková byla „nahoře,“ a to doslova, protože rozdíl ve hře udělala zejména Andrea Kobyláková sbíráním míčů na síti svrchu – i když jich taky dost zkazila, na rozdíl od Verči u nich téměř vždycky byla.
Další naše dvojice podlehly shodně soupeřům z Meteoru. Gabča s Tomem po dvou slušně odehraných setech nestačili na pár Hnilica-Klímová, Marek s Natkou po vyhraném prvním kole po dramatickém průběhu na tři sety podlehli Bhuiyanovi s Březinovou ve čtvrtfinále.
Ve dvouhře si vybojoval postup jen Adam
MAREK DOŠEL V SINGLU DO OSMIČKY
Ve dvouhře chlapců nastala v Praze nepříjemná situace už před turnajem. Přímo na mistrovství ČR postupuje totiž 8 hráčů z republikového žebříčku, ale Vráťa Erhart držel v době konání 9. a Adam 10. místo – oba tedy museli o postup bojovat a blokovali tak místo dalším pražským chlapcům. Oba favorité také s většími či menšími problémy došli do finále, kde se po třech setech prosadil v pohybu i úderech efektivnější Vráťa. Adam tak obsadil druhé místo, stříbro mu stačilo k získání postupu na MČR.
Příjemné je, že další naši kluci neměli k medaili také daleko. Marek po dvou jasných výhrách nestačil ve čtvrtfinále právě na Adama. Nasazení velmi suverénně potvrdil také Honza, litovat může nevydařeného čtvrtfinále proti Danovi Fürstovi, kterého nedokázal dostatečně rozběhat a podlehl mu ve dvou setech. Konečně o překvapení na úkor favorita se postaral Tomáš, když ve druhém kole vyřadil nasazeného Holešínského. V osmifinále se střetl s Honzou, kterého porazil na dva sety, a až ve čtvrtfinále ho zastavil dobře hrající Havlík. Pěkný výsledek pro Tomáše i pro Honzu. Nejhůře z našich se vedlo Petrovi, který vypadl hned v prvním kole proti Schrötterovi.
I mezi dívkami jsme doufali v medailové umístění. V horní polovině pavouka byla z našich jen Kája, která si poradila v prvním kole s Bálintovou. Ve čtvrtfinále ale podlehla Kláře Šilhavé; přitom hra ve druhém setu ukázala, že se nemusí ani šikovné, levoruké soupeřky bát – chce to jen ještě zlepšit úderovou jistotu. Dobře se v turnaji předvedla Gabča, která vybojovala třísetovou výhru nad Vyšehradskou a pak pořádně potrápila Natálku, která měla s motivovanou klubovou spoluhráčkou hodně co dělat. Výhrou si ale přesto zajistila postup mezi osm nejlepších, podobě jako Jula, která přehrála nejprve domácí Starou a pak Anetu Osičkovou; a uspěla též Verča po výhře nad Pinkasovou.
Čtvrtfinále svedlo Julu s Verčou proti sobě. Holky si tradičně nedaly nic zadarmo, z výhry se – také tradičně – radovala po dvou náročných setech Verča. Natka bohužel v osmičce nestačila na Březinovou. Ta se pak bohužel stala osudnou i Verče ve čtvrtfinále; Verča sice hodně bojovala a snažila se, ale vyšší a silnější soupeřce se dařilo ji zatlačit a využívat horší křivky dropů či kratších klírů. Škoda, Verča určitě měla na postup.
Titul v deblu pro Adama s Vráťou
Čtyřhry se z velké části hrály až v neděli, pro naše šlo přitom o velmi úspěšnou disciplínu. Mezi kluky to Adam dotáhl až k titulu, když spojil síly s Vráťou a jako dva nejsilnější hráči v turnaji nedali ostatním mnoho šancí pomýšlet na úspěch. Zlato a titul přeborníka tak zamířilo i k nám na Prosek. Druhým medailovým ziskem byl bronz „sexy dvojky“ Marka s Honzou, kteří si dle týmového hesla dali záležet i na tom, aby na kurtu dobře vypadali – docela s přehledem přitom došli do semifinále, kde podlehli Adamovi s Vráťou, takže je zjevné, že to funguje 😉
Dalším párům už se toil nedařilo – Tomáš s Pepou vypadli v prvním kole s dvojicí Bittman-Vyskočil, Honza s Petrem pak podlehli Prokopovi a Jůzovi ve třech setech, shodně v prvním kole turnaje.
KÁJA S NATKOU V DEBLU
V dívčím deblu se Verča s Julou prodraly až ke stříbrným medailím, ale jak velí tradice, byla to podívaná na pomezí pošmourného hororu a antické tragédie. Jako by se neodehrála žádná deblová škola v létě, jako bychom údery a taktiku pro párové disciplíny právě celý měsíc netrénovali, a jako by badmintonové hřiště tvořil jen čtvereček 2×2 metry okolo středu hřiště – asi tak to vypadalo po stránce herní; no a po stránce mentální to bylo rozhlížení kolem dokola, lámání rukama, a otázky „proč“ „jak“ a nevěřícné zírání od hráček samotných… a pochopitelně i od trenérů. Řečí statistik – v prvním kole Natka s Kájou vyřadili Gabču, která hrála s Karolínou Vnoučkovou. Ve druhém pro příšerné hře jednoznačně podlehly Březinové s Johnovou; zejména Káji schopnost zahrát přesný opak toho, co jsme si řekli v přestávce, dávala zápasu neblahý „šmrnc“.
Situaci mohly zachránit Verča s Julou. Po úvodní výhře nad Osičkovou a Bálintovou dokázaly ve třech setech udolat právě Březinovou a Johnovou a postoupit tak do finále. Velkou šanci na postup na MČR v něm ale totálně promarnily, když tentokrát pozitivnější Jula ani kouč nedokázali zlomit Verči přístup „dnes nemám den“ a „všechno ti zkazím.“ S tím se o výhru bojuje jen stěží, a tak není divu, že se ze zlatých medailí překvapivě radovaly hráčky Hamru Šilhavá a Kunešová.
Neděle pro naše hráče i přes medailové zisky nebyla šťastným dnem – ale je to zážitek, který může a měl by přinést poučení. O tom, že musím i přes únavu dodržovat základní věci; mít správně připravenou raketu, hrát správně podání a příjem, udržet střehové postavení – to jsou věci, od kterých se můžu odrazit, i když mi to zrovna „nelepí.“
Naši mladí hráči v kategorii U13 jsou velmi šikovní a jejich čas ještě přijde; až se badmintonové dovednosti spojí s mentálními; odvahou hrát a schopností prodat všechno, co umím, proti jakémukoli soupeři a za jakýchkoliv okolností.
No Comments Yet