Zatímco ostatním mládežnickým družstvům se v sobotu nedařilo, žákovské béčko si vedlo velmi dobře. Mladý tým ukázal výrazný výkonnostní vzestup a zatopil i soupeřům, kteří se na začátku sezóny zdáli nezdolatelní. Výsledkově se to projevilo jedním vítězstvím (nad Astrou ZM C), jednou těsnou (s Radotínem Meteorem B) a jednou méně těsnou (s domácím Kladnem) porážkou, vše ale s papírovými favority. Vydařeného turnaje se zúčastnili Tomáš Svoboda, Robert Chalupecký, Kuba Klubal, Jitka Benešová, Míša Zelinková a Berta Ausbergerová.






SK Prosek Praha B – BaC Esiko Kladno 1:6
Výsledek hovoří jasnou řečí, ale snadné to s námi kladenští neměli. Snad jedině Novák na jedničce – Robert mu skutečně příliš velký odpor nekladl. To Kuba si zahrál se Šperňákem mnohem lépe. V prvním setu ho soupeř přetlačil dozadu a rozstřílel 21:8. V dalších dvou ale Kuba nabral odvahu, zjistil, „že to půjde“ a až do samotného konce bojoval o vítězství. Skončilo to 18:21 ve třetí sadě, ale výkon byl dobrým příslibem věcí příštích. Vzápětí na kurt nastoupily holky. Míše jsem opatrně věřil, ta ale předčila všechna očekávání. Tentokrát méně pohyblivou Verču Košťákovou z kurtu doslova vyprovodila. Na co ale zůstala zírat celá hala, byl výkon Berty. Ta měla na dvojce za soupeřku Jovanku Skrčenou. Nedosti na tom, že jí vzala první set, dusila ji vyrovnaným výkonem až do samotného konce (kdy ji zkušenější protihráčka dusila dlouhými klíry a servisem „na zeď“). Na Bertu šlo o neobvykle soustředěný výkon, se slušným pohybem a ostrými údery – velká pochvala. Kubovi s Tomášem v deblu se už dařilo méně, i když v druhém setu už dokázali vstřebat aspoň základy taktiky. Berta s Jitkou se pohříchu zalekly starších a o hodně větších soupeřek. A na závěr Tomáš s Míšou tahali za kratší konec v pěkném mixu proti Pokornému a Skrčené. Kladno bylo ale skutečně velkým favoritem.

Sokol Meteor Radotín Praha B – SK Prosek Praha B 4:3
V zápase s Meteorem nám bohužel utekl hned první singl. Robert hrál proti Petrilakovi, po prvním vyrovnaném setu ho soupeř utahal a projevila se ne zcela ideální fyzička. Kuba měl soupeře o poznání těžšího. Michal Hubáček ale už nad zápisem zahlásil: „To bude na tři sety a 24:22 vyhraje Kuba.“ Nejenže to zahlásil, dělal i všechno pro to, aby se to skutečně stalo – první set prohrál, druhý získal pro sebe a ve třetím trpělivě stahoval Kubův náskok, aby nakonec za stavu 19:20 zkazil podání. Vyrovnáno, 1:1! Míša tahala proti Slunéčkové za kratší konec hlavně v drivových výměnách, vyšší soupeřka byla silnější a dovedla zakončit, Míša ji naopak dobře rozběhávala. Prohráli jsme, ale se ctí. Druhou dvouhru jsme získali pro sebe skrečí. Bohužel ale nedopadla ani jedna ze čtyřher. Berta s Jitkou neměli proti výrazně deblovějším soupeřkám šanci. Kluci šanci měli, ale stále tahali za kratší konec. A tak už Tomáš s Míšou v mixu jen mírně upravili výsledek na přijatelnou prohru 3:4.

SK Prosek Praha B – Astra ZM Praha C 4:3
V závěrečném zápase jsme začali výborně. Skrečí mixu jsme vedli 1:0, svou dvouhru vyhrál Kuba, Míša vymazala z kurtu na chvíli ne až tak dobrou kamarádku Elišku Novákovou – bylo to 3:0 a stačil nám jediný bod k celkovému vítězství. Pak jsme ovšem začali prohrávat. Tomáš proti Brothánkovi bojoval, soupeř byl ale pohyblivější a Tomáš už opravdu velmi unavený. To se zřejmě projevilo i v deblu, kde kluci nebyli schopní hrát všechno přes Fišera a zákonitě na to dojeli. Rozhodoval tedy dámský debl, noční můra všech trenérů. Navíc Míša s Jitkou hrály proti Elišce a Dominice, a kamarádství ne a ne jít stranou. Po prohraném prvním setu 22:24 a výkonu, který patří na první trénink přípravky a ne do oblastního přeboru, jsem holky seřval a Tomáš Parkán jim poradil. Zřejmě obojí nebo aspoň jedno z toho padlo na úrodnou půdu. Po dalších dvou vyhraných setech (ve druhém k tomu přispělo i publikum a skončil 21:2!) jsem mohl holky vzít na milost a oslavit s týmem aspoň jedno, byť těsné, vítězství.

Z Kladna jsem odjížděl sice unavený, ale s pocitem, že tréninková práce přináší výsledky: skutečně na všech bylo vidět zlepšení, doopravdy mě potěšili Míša, Kuba a Berta – a i ti, kterým se nedařilo tolik, bojovali a dali do zápasů na kurtu všechno (zejména Tomáš, který odehrál „plnou porci“ šesti zápasů). Po mírném usměrnění v závěru jsme si i dobře fandili a nerad bych se pletl, ale zdálo se mi, že vedu skutečně tým, ne šest jednotlivců, kteří náhodou oblékli podobná trička. Podobné povzbuzení jsem po některých nevydařených turnajích potřeboval i já sám, a tak všem zúčastněným děkuji a těším se, až vás uvidím v pondělí nebo ve středu na tréninku.