Patnáctky se letos jinde než ve Vinoři nehrají. Předvánoční turnaj nezaznamenal takový nával, jako předchozí, což bylo dáno především naší neúčastí: sedm statečných, kteří hájili barvy Proseka, jen smutně vzpomínalo na časy, kdy za nás hráli Řasa, Vojtková, Dostálová, Hlaváčková atd. 🙂 Více času než vzpomínání ale Kája Krajčová, Jitka Benešová, Verča Hanzíková, Honza Vorlík, Tomáš Svoboda, Kuba Klubal a Robert Chalupecký věnovali pojídání jedovatých pochutin z bufetu, neustálému vyhledávání aspoň na chvíli volných kurtů k plácání a četným debatám s členy jiných oddílů. Postřeh, že se „badmintonové hnutí“ dává dohromady přes hranice Proseka, Astry, Motorletu a Radotína, je velmi cenný. Já osobně se snažil pomáhat sehrané organizátorské dvojici Milan+Eliška, skutečně užitečný jsem byl ale až v závěru, kdy jsem rozdal zbytek diplomů, sklidil kurty a zamkl tělocvičnu za posledními odchozími (děvčata z Astry zkrátka musela svou výhru patřičně analyzovat pod sprchou). Můj koučink byl značně omezen indispozicí danou včerejším vánočním večírkem, dovedl jsem ale aspoň Honzu s Michalem a Káju s Míšou k bronzům ve čtyřhrách. Více se nám medailově nepoštěstilo, bez Honzy Řasy to nicméně nebylo až tak překvapivé.

V mixech se nám dařilo smíšeně. Aby taky ne, když mix je kódové označení pro smíšenou čtyřhru. Honza Vorlík s Kájou potvrdili nasazení, vyhráli první kolo, ve druhém pak podlehli Kondrovi a Kurzové. Po prvním odevzdaném setu ve druhém výrazně zlepšili příjem, byli agresivnější a uhráli si po zásluze dvakrát tolik (14) bodů. Kuba s Verčou vytvořili nejrachitičtější dvojici turnaje. Zřejmě proto si je oblíbila hlasatelka a zapisovatelka Eliška, z jiných stran padaly nemístné poznámky typu „z kterého koncentráku jste je vytáhli?“ Kuba a Verča dokázali porazit v prvním kole Smoláka a Remenárovou, pak vypadli s Honzou a Kájou. Tomáš s Jitkou dostali do prvního kola starší a zkušenější dvojici z Motorletu. Pertoldovi a Rrahmaniové vzdorovali, ale vždy jen do nešťastných 13 bodů. Robert vyfasovat na mixa Anetu Srbovou, která si ho suše postavila na síť a hrála kluka. Hrála ho dobře, až tak, že výhru v prvním kole nad Pecákem a Procházkovou Robert komentoval „ty vole, vona docela běhá.“ Waller a Lajdová už byly ale nad síly tohoto inverzního mixu.

Kluci bohužel končili buď v prvním nebo ve druhém kole. Honza Vorlík doplatil na špatný los a prohrál parádní zápas s Havlenou 21:23 a 20:22. Mrzelo to o to víc, že Havlena hrál o kolo dál vyrovnaný a napínavý tříseťák s Deanem Brabcem. Do druhého kola postoupil Tomáš Svoboda a došlo tak na krásný souboj Svoboda – Svoboda, soupeř z Astry ale potvrdil své kvality a nedal Tomášovi šanci, i přesto že je v telefonním seznamu o pár řádků výš než Vojtěch. Přes Matěje Hubáčka v duelu dvou nejmenších hráčů na turnaji postoupil i Kuba Klubal, Tomáš Waller byl ale už příliš silným soupeřem. Robert hrál proti Klubalovi, dalšímu z „dvojníků“, a uhrál si v jednoznačném zápase 6 a 9 bodů.

Holky si vedly jen o malinko lépe, Verča vypadla hned s Kubáčkovou a o pořadí navíc podlehla Pertoldové. Katem našich dvou zbývajících singlistek se stala Míša Myšáková alias Fišta (i když fištovské tričko vytáhla až později na čtyřhru). Nejprve porazila ve druhém kole Jitku, potom ve čtvrtfinále Káju (která ale podala jeden ze svých nejlepších výkonů).

Ve čtyřhře chlapců jsme měli naději na dvě medaile. Tomáš s Kubou hráli pěkný, vyrovnaný zápas se soupeři z Astry. Kdyby neprohráli 18:21 ve třetím setu, čekali by je ve čtvrtfinále o poznání slabší soupeři. Ale říká se, že kdyby byly v análním otvoru ryby, lidé na Třeboňsku by přišli o práci. Robert vyfasoval jak dobrého spoluhráče (Marka Chobodidese), tak bohužel i dobré protihráče, pozdější vítěze Wallera a Svobodu. A tak jako jediní očekávání naplnili Honza s Michalem Hubáčkem, kteří zvládli dva náročné zápasy: na dva sety porazili Doubka s Petrilakem a na tři Trnku se Stejskalem – a po následné prohře s Gabíkem a Klubalem skončili třetí.

Verča s Jitkou hrály v prvním kole proti Nešlehové a Lajdové – a příliš šancí neměly. Kája s Míšou Hlavatou vcelku bez potíží přešly přes Klattovou a Boudovou, následně příliš nezatopily dvojici Pišta a Fišta, ale i třetí místo je pěkné. Třísetové semifinále a finále ženského deblu navíc přežil i Jirka Stárek, trenér Motorletu a autor návrhu, že by se tahle specifická disciplína měla hrát na jeden set a do pěti, a tak se dá říci, že předvánoční patnáctky skončily úspěchem na všech frontách.