Neobvykle početná sestava družstva SK Prosek Praha C zaznamenala v nedělním trojkole na Spojích bezprecedentně dobrý výsledek: tři vítězství, devět bodů do tabulky a rázný útok na přední příčky v krajském přeboru řídili Tomáš a Jirka Parkáni, Petr Mazúr, Michal „Koloušek“ Beznoska, Vítek Šeďa, Zuzka Kvíčalová, Kačka Kykalová a Tomáš Krajča. Jednoduše: přijeli jsme, sežrali všechny chlebíčky… a zvítězili.






SK Prosek Praha C – Spoje Praha B 6:2
Zápas proti Spojům měl opačný průběh než loni na stejném místě. To jsme nečekaně vyhráli všechny singly kluků, abychom pak už jen prohrávali. Tentokrát jsme začali porážkou, když jsem nestačil na dobře hrajícího Petra Hohenbergera (navíc jsme s Michalem ztratili i debl proti páru Hohenberger, Nigrin). Další zápasy se ale obrátily v náš prospěch, a to nejen ve dvouhrách, kde jsme s body Petra proti Nigrinovi a Tomáše proti Fišerovi celkem počítali, zvládli jsme i nástrahy párových disciplín. Zkušení prosečtí páraři tentokrát zkušené spojaře předčili v koncovkách třetích setů. Spojeno se sebevědomým výkonem Zuzky v singlu proti Pelzlové a hlavně nečekanou výhrou ve čtyřhře žen (zápase, který někteří členové obou týmů se slabšími nervy raději nesledovali) to dalo dohromady první nedělní vítězství.

Sokol Meteor Radotín Praha C – SK Prosek Praha C 3:5
Přestože hrál v oslabené sestavě a skrečoval druhý pánský debl, ukázal se Radotín jako nejtěžší soupeř. Odstartovali jsme dobře: já vyhrál nad Martinem Frantou, Petr zdolal odevzdaného Tomáše Kose, Zuzka v nervydrásajícím tříseťáku porazila mladou Blažkovou a pouze Tomáš Parkán zaváhal a nechal se zničit přesnou a taktickou hrou Vody. Vedli jsme 4:1 a remíza byla naše. Potřebovali jsme ale ještě jedno vítězství, které přinesl naštěstí hned první debl: Vítek s Kolouškem si výborně sedli, Michal řezal do míčů zezadu, Vítek číhal na příležitost na síti – a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Porážky v deblu holek a mixu už nás potom ani nemrzely.






Astra ZM Praha C – SK Prosek Praha C 1:7
S Astrou jsme předloni sehráli nádherně dramatický zápas o postup do vyšší soutěže. Tehdy jsme ze stavu 0:3 otočili na konečných 5:3, letos bylo naše střetnutí mnohem jednoznačnější. Soupeřům chyběl Měřička a některé jejich opory nebyly v nejlepší formě. Já si v singlu hlídal náskok proti Bernáškovi, Petr porazil neobvykle bezradného Hakla, Zuzka v asi hodinovém zápase nakonec v nastavení porazila Petru Valáškovou – a pouze Koloušek zaváhal ve dvouhře proti Nešlehovi. Páry už byly naše všechny: Michal s Vítkem neměli potíže žádné, Jirka s Tomášem jen malé, Jirka s Kačkou v singlu si pohlídali dvousetovou výhru nad Zahrádkou a Maixnerovou, a aby bylo vítězství ještě o něco lichotivější, vylepšily ho ve třech napínavých setech sedmým bodem holky v deblu.

Večer v tradičním útočišti, na oranžové Školičce, jsme tak mohli konstatovat, že jsme odehráli skvělé kolo. Dílčí výpadky jednotlivců nahradili jiní a dohromady to znamená reálnou možnost útoku na medailové pozice. Zuzka je jistotou v dámském singlu, Kačka začíná sbírat body v párovkách, nový debl Beznoska-Šeďa zahrál přímo bezvadně, ale kdyby se mělo pokračovat ve vychvalování, museli by být zmíněni nakonec všichni. Na rovinu, upřímně (a jak by napsal Petr, zcela nevýchovně), úspěch jsme řádně zapili a doufám, že i příště budeme mít důvod k podobně spontánně bujarému večírku.