„Už se mlha rozplynula – a zas vidíš, že seš nula,“ mohla si s inženýrem Vladímírem zhruba kolem poledního, kdy z okolí Zahradního Města zmizely poslední cáry mlhosmogu, zazpívat sedmička proseckých účastníků druhého letošního GPC kategorie U17. Honzové Řasa a Kosa, Anička a Kája Krajčovy, Kačka Kykalová, Anička Vojtková ani Kristýnka Grünermelová mě dnes v pozitivním směru nepřekvapili snad ani jednou. Výsledkem jsou pouhá dvě třetí místa z deblu holek a řada zápasů, které se mohly při ideální konstelaci hvězdy vyhrát, tradičně to ale ani jednou nevyšlo. „Není to takhle náhodou pokaždý?“ položil v autě cestou domů jeden z klecanských členů výpravy otázku, která tne do živého. Něco asi bude špatně. A při vší úctě k zúčastněným, to něco, co je špatně, je přístup hráčů (a narážím teď nejen na zúčastněné, ale také na ty, co pro jistotu z různých důvodů na turnaje nepřijedou, jak je rok dlouhý).

Stáhněte si: kompletní výsledky

Od obecného ke konkrétnímu, jak tedy (ne)šťastná prosecká sedmička hrála? V mixech se nejdále dostal složený pár David Sklář (Motorlet) s Aničkou Krajčovou. Ti prošli s problémy předkolem, s podobnými problémy prvním kolem proti Kačce a Tomáši Kačintzovi (Radotín) a úplně největší problémy jim dělal pár Gregor, Maixnerová, s kterým v osmičce prohráli. Řasič s Kájou i Honza s Aničkou V. měli do prvního kola těžký los.

Kluci opustili singlový pavouk už v prvním kole, Honza Kosa po tradičním bojovném výkonu, který ale na technicky lépe vybaveného Wallera nemohl stačit, Honza Řasa po jednom z nejlepších singlů, které jsem ho viděl zahrát, přesto podlehl Chudárkovi 19:21 ve třetím setu. Dařilo se mu hrát útočné křivky, zakončovat, rezervy měla hra na síti a částečně pohyb do zadních rohů. Závěr si bohužel za příznivého stavu 19:16 sám pokazil zbytečnými chybami. Aspoň později vyhrál zápas o pořadí.

Kája, Anička V. a Kristýna spadají věkem ještě do patnáctek, a tak se od nich nedaly čekat zázraky. Aničce se moc nevydařil singl s Rudišovou, ve kterém se mi zdála jakoby zatavená, neschopná rychlého startu a kvalitního pohybu po kurtu. Kája prohrála s Havlenovou, když především nebyla schopná dát dobré podání. Kristýnka sbírala zkušenosti, Míša Myšáková ji nechala zahrát a v zápase o pořadí dokonce porazila Natálku Friedovou. Kája o pořadí také vyhrála, Anička sice podlehla Štarkové, ale zahrála o dost lépe než v předkole.

Anička Krajčová si splnila povinnost, když porazila Anetu Srbovou. Byl to dokonale uspávací zápas, v jehož průběhu jsem častěji zíval než tleskal, ale dopadl dobře. Pak bohužel narazila na Kačku, a tenhle zápas měl jednoznačného vítěze. Dvouhra nebude do budoucna určitě Aničky parádní disciplína. Kačka bohužel v osmičce šla na pozdější finalistku Zuzku Klusoňovou, a na její rychlý pohyb neměla odpověď, byť v prvním setu měla její hra dobrou kvalitu. Zuzka pak porazila i Kačku Komárkovou, což bylo jedním z překvapení turnaje. Naopak pravidlem se začínají stávat 5.-8. místa Verči Kouřimské, tentokrát ji v osmičce přehrála Kačka Maixnerová (aby těch Kateřin náhodou nebylo málo).

Párové disciplíny začaly až kolem třetí hodiny, naštěstí šly ale relativně rychle. Honzové tentokrát shořeli v zápase proti páru Doubek, Chobodides, což byl prakticky nejpřijatelnější los, jaký si mohli přát. Jenže když nefunguje podání a přidá se k tomu řada nevynucených chyb, vyhrát se nedá. Holky zvládly zápasy, které zvládnout měly, nadstavbu nepřidaly. Anička s Hončovou z Astry sice nehrála vůbec špatně, soupeřky z Motorletu byly ale zejména na síti zdatnější. Kristýna dělala, co mohla, ale spolu s Friedovou neuhrály více než osm a devět bodů na silnější soupeřky. Anička s Kačkou ani po mé výzvě nepředvedly mnoho deblové hry, ale zvládly první kolo a tradičně podlehly v semifinále Kouřimské a Komárkové. Kája se domluvila s další z mnoha Kaček, Kačkou Hejdrychovou. Byl jsem rád, že se Kačka uvolila s Kájou hrát, a přistoupila k deblu s plnou vážností a velmi pozitivně: menší a slabší spoluhráčku maximálně podporovala, bojovala o každý míč a pomáhala jí na kurtu odbourat nervozitu. I proto možná Kája zahrála trochu nad své poměry, slušně podávala, byla aktivní na síti a pokud kazila, bylo to většinou v obtížných situacích. Semifinále s pozdějšími vítězkami Klusoňovou a Maixnerovou bylo i trochu smolné, když si holky nechaly soupeřky ve třetím setu utéct na stav 3:11, což se dalo stáhnout už jen stěží.

Co ještě stojí za zmínku:

  • Rozdělovaly se moc pěkné diplomy a medailová umístění byla oceněna i drobnými sladkými cenami, což na GPC zdaleka není samozřejmostí.
  • Solidní počet hráčů (více než dvacítka kluků i holek) se projevil na délce turnaje i proto, že se hrála velká spousta vyrovnaných zápasů, do tří setů se dostala řada papírových favoritů a celková úroveň mi přišla velmi dobrá.
  • Naši hráči hráli kromě badmintonu ještě jednu hru. Jmenovala se „válka o želvu“ a pravidla pro získání plyšového maskota se měnila každým okamžikem.
  • Nejvyšší frekvenci potlesku měla bez nejmenších pochybností Eliška Maixnerová.
  • Míša a Lucka se dokázaly vlézt na jeden empire a semifinále čtyřhry dívek mělo tedy tu čest mít dva hlavní rozhodčí. Inspirace hokejovým play-off ale neměla zdaleka takový efekt, holky strávily víc času rovnáním se a zasvěcenými debatami o registrovaném partnerství, než sledováním rhy.
  • Největším beach-boyem turnaje byl neoficiálně vyhlášen Matěj Klubal díky svým jasně zeleným plážovým kraťasům.
  • Kačka s Adélou si průběh turnaje zpestřily taneční lekcí, kupodivu se i při divočejších latinských tancích vešly do prostoru mezi kurty. Která z nich hrála roli tanečníka, se mi nepodařilo zjistit. Jedno můžu říct ale s jistotou: na StarDance by to nestačilo, holky.
  • V nedalekém občerstvení se podával domácí hovězí vývar s játrovými knedlíčky. Osobně jsem ho neochutnal, ale prý byl vynikající. Další inspirace pro pořadatele (na rovinu ale říkám, že až budeme pořáadat turnaj my, nevařím. Můj hovězí vývar byste jíst nechtěli…).