V sobotu, 18.10., se do Králova Dvora vydalo celkem pět (šest) proseckých juniorů: Jáchym Šenkyřík, Tomáš Vojtek, Honza Kosa, Jana Havláková, já (Kačka Kykalová) a konečně ten sporný člen, „Jílovák“ Honza Frauknecht.:-) Honza Kosa měl vlastní odvoz, Tomáše přivezl Pavel Kubiš a nás ostatní posbírala Janina maminka, aby mohla mužskou část posádky během cesty pořádně vyzpovídat. K městu jsme se blížili s časovou rezervou, tudíž jsme si nemohli odpustit alespoň jedno minutí odbočky a jeli jsme po dálnici dalších pár kilometrů k následujícímu sjezdu. Napodruhé jsme silnici zkušeně našli, byť jsme odbočovali z druhé strany. Jelikož jsme se až v autě od Jany dozvěděli, že Anička nedorazí, trochu jsme zaimprovizovali a čtyřhry spárovali na místě. Dámský debl byl tedy jasný, Jáchym hrál s Tomášem a Honzové spolu. Jana pak hrála mixa s Jáchymem, já s Honzou Frauknechtem (poprvé a naposled), Tomáš a Honza Kosa vyfasovali partnerky cizí.

V mixech jsme všichni vypadli v prvním kole – my s Honzou Gregorem a Kačkou Hončovou, Jáchym a Jana s dvojicí Holeček-Švihlíková, Tomáše a Honzu Kosu jsem bohužel neregistrovala. Museli jsme si tedy počkat na singly. V devatenáctkách nemám žádné body, čekalo mě tedy nemilé předkolo, ve kterém jsem si pěkně zaběhala s Kačkou Sedlákovou z Hořovic. Naštěstí vítězně. V prvním kole na mě čekala Kačka Maixnerová, se kterou jsem si nejen výborně zahrála, ale také skvěle pokecala. Mimochodem, zápas jsem prohrála, ale to je přece vedlejší.:-) (dovoluji si důrazně nesouhlasit – pozn. trenéra) Zápas o pořadí bych ani nenazývala badmintonem, jelikož jsem hrála proti Nikole Srbové, se kterou jsme byly mrtvé smíchy už před vstupem na kurt. Každý, kdo mě zná, si tedy živě dokáže představit průběh zápasu. První set jsem vyhrála, přestože jsme se chvílemi po kurtě pomalu válely v křečích, druhý jsem začala brát trochu na lehkou váhu a prohrála. Ve třetím setu se konečně hrál badminton. Obě strany si totiž uvědomily, že se hraje zápas a toto je set rozhodující. Ta trocha rozumu, co ve mně po tom divadle zbyla, mě donutila si Nikolu pohlídat a zápas ukončit asi 21:14. Jana dostala do prvního kola Veroniku Kouřimskou. Moc jsem si přála, aby vyhrála, možná dokonce víc než ona sama (tvářila se trochu laxně), ale nebylo nám přáno a Jana na Kouřimskou nestačila.

Jáchyma dostal Honza Gregor a Honza Frauknecht neprošel přes Holečka. Ostatní jsem opět nesledovala, nemohla jsem si však nevšimnout třísetového (!) zápasu o pořadí Honzy Kosy se Štěpánem Weinzettlem, který nakonec bohužel prohrál. Myslím, že si Štěpán hodně hrál, všimla jsem si třeba tréninku backhandového lobu, že to nechal dospět až do třetího setu, mě ale zaráží.

S Janou jsme vyhrály první kolo debla, ve kterém jsme zdolaly Lucku Simonianovou a Nikolu Srbovou, v kole druhém na nás však čekal hodně silný pár: Kačka Hejdrychová a Terka Lajdová. Všimla jsem si zásadního problému tohoto zápasu – holky hrály skutečného a moc krásného debla, na nějž jsme prostě nedokázaly adekvátně odpovědět.

O pánském deblu nemám ani zdání, tentokrát proto mám ale alibi: byla jsem ve sprše.:-) Turnaj tedy pro nikoho neskončil nijak slavně, žádné terno se nekonalo, přesto (nevím, jak ostatní) musím říct, že jsem si zahrála pár pěkných zápasů. Zpáteční cestu obstaral můj táta, když nás šťastně dovezl do Prahy – Janu dokonce až domů ve značně utahaném stavu.:-)