Letní soustředění mládeže SK Prosek Praha proběhlo od soboty 4. srpna do pátku 10. v tradičně pohostinném prostředí CR Project Badminton centra v Benátkách nad Jizerou. Rekordní účast a náročný program se podařilo realizovat v plném rozsahu, více než třicítka hráčů absolvovala 36 tréninkových hodin a pořádně zapracovala na své badmintonové technice, taktice i kondici. Trenérský tým pod vedením Tomáše Krajči a Romči Čechové tvořili Zuzka Kvíčalová, Adéla Zimmerová a Honza Frauknecht, velké díky patří ale i dalším dospělým účastníkům – Zuzce a Janě Havlákové za přeložené titulky badmintonového filmu King, Janě a Kačce Kykalové za práci na sobotní bojovce a večerních programech, Aničce Vojtkové za vedení tréninků, Adamu Čechurovi a Pavlu Černému za všestrannou pomoc. Ti, kdo do Benátek jezdí pravidelně a za tu dobu „dospěli“, se rádi vracejí – i to je oceněním pro akci, jejíž tradice byla ustavena před pěti lety ve skromných podmínkách v Dobrušce.

Další díky míří k Aničce Krajčové, autorce nového, originálního návrhu kempových triček, rodině Martincových, Slávkovi Fröhlichovi, pizzerii Riviera, základní škole, firmám Yonex a Termotisk a dalším partnerům a sponzorům soustředění.

A kdo všechno s námi letos v Benátkách pobyl a trénoval? Skupinku nejmladších talentů tvořili Verča Tvrdíková, Julča Skřivanová, Adélka Vaňková, Nikča Kobíková, Filip Einstein Procháska a Marek Schumpeter. Na druhém kurtu je doplňovala „divoká čtyřka“ Aleš Čech, Vojta Skřivan a Danové Kubiš a Zelinka. Žákovskou skupinu tvořili Anežka Limanovská, Šárka Vlášková, Kačka Houšková, Klára Homolková, Péťa Janošová, Kuba Drahorád a Vaškové Podivín a Palán. Spojenou skupinu juniorů a dospělých potom Helča Homolková, Berta Ausbergerová, Míša Zelinková, Kačka Kykalová, Jana Havláková, Zuzka Kvíčalová, Jonáš Petřek, Tomáš Svoboda, Robert Chalupecký, Kuba Klubal, Honzové Vorlík, Řasa a Frauknecht, Pavel Černý, Michal Bathory, Adam Čechura a Michal Koloušek Beznoska.

Letošní soustředění začalo náročným „rovnáním“ – protože nás bylo letos mnoho a zároveň všichni přespávali v hale, museli jsme řešit ještě o něco složitější „Tetris“ s karimatkami a matracemi než obvykle. Nakonec jsme spali, kde to jen šlo: většina hráčů na balkoně, další početná parta v hale po obou stranách kurtů, prominentní děvčata na jediném pokoji a parta odvážlivců také v zahradním přístřešku. Tedy: nakonec jsme to dokázali, i když se to nezdálo možné – a povedlo se dosáhnout i na benátecké poměry hodně poklidných večerek, takže hlavní trenér ani nemusel sáhnout ke svému výhružně-hysterickému tónu – letos měli hráči k sobě respekt a s trochou obvyklého nepohodlí (a nepořádku) se vyrovnali se ctí.

Hráči odevzdali své tréninkové deníky (které až na několik málo výjimek byly hořkým zklamáním – na poslední chvíli naškrábané nepřesvědčivé zápisky, v nichž největším výkonem je deset kliků a dobíhání autobusu s nákupem, jsou vždy varováním – a tito hráči také obvykle jako jedni z prvních tahají za sebou nohy), rozdala se krásná nová trika a po úvodním projevu mohl začít sportovní program tradičními kondičními testy. Letos jsme pro tréninky pronajali útulný areál v základní škole, a tak jsme většinu disciplín absolvovali tam. Nesnesou tedy zcela srovnání s předchozími lety – zato bylo ale cvičení mnohem pohodlnější, a to i v poněkud zničujícím vedru.

Naše testová baterie sestává ze sprintu na 50 m, delšího běhu (letos to bylo 600 m), leh-sedů za 1 minutu, maximálního počtu shybů, hodu badmintonovým míčkem, skoku do dálky z místa, výšky výskoku a hloubky předklonu. V úvodním sprintu byl nejrychlejší Honza Řasa a Honza Frauknecht s výborným časem 7,9 s, o třetí místo se s čistými 8 s podělili Koloušek a Adam. Nejrychlejší z dívek byla Jana s výkonem 9,2 s.

Následoval běh na 600 m na malém 150 m okruhu – zatáčky byly trochu nebezpečné, ale přesto první skupina kluků zaběhla parádní časy. Koloušek v cílové rovince dokázal zafinišovat a utéci Tomášovi K., zvítězil v čase 2:00. Další v pořadí byl Adam s 2:07, Kuba s 2:11 a Honza Ř. s 2:13. Další běhy už byly o něco pomalejší, ale přesto kvalitní: mezi staršími dívkami vyhrála Jana s 2:25 před Zuzkou 2:27 a Míšou 2:29. Ze skupiny C byl nejrychlejší Kuba D. s 2:26, za ním doběhli Kačka s 2:29 a Vašek Palán s 2:31. Skupinka nejmenších se rozběhla velmi svižně, vítězství zaznamenal Dan Kubiš za 3:00, těsně za ním skončil Filip s 3:03 a Vojta s 3:13. Vyhecovaný finiš a čas 3:14 zaplatil zvracením Zelí, který se tím vyřídil ze zbytku kondičních testů, naštěstí se mu pak udělalo lépe a další program soustředění už absolvoval bez viditelných obtíží.

Dále jsme testovali počet leh-sedů za 1 minutu. Několika hráčům se podařilo prolomit hranici 60, tedy byli schopni udělat více než 1 leh-sed za vteřinu, což je výkon, před kterým musíme smeknout. O vítězství se podělili Koloušek s Kubou za 64, Honza Vorel měl 62, další v pořadí byl Michal B za 59 a Míša Zelinková za 53. Pochvalu ale zaslouží i Šárka za 50 leh-sedů a Marek za vynikajících 49!

Ve skoku do dálky z místa někteří trochu bojovali s technikou, ale druhý pokus to většinou napravil. Nejdále tentokrát doskočil Michal Bathory na 248 cm, hned za ním skončil Koloušek s 244,5 a Adam a Honza s 235. Z dívek překonala dvoumetrovou hranici Jana s 213 cm a dvoustovku prolomili i Kuba Drahorád s 214,5 a Vašek Palán s 207.

U výšky výskoku jsme letos trochu bojovali s metodou měření a výsledky tak nejsou dokonale průkazné – nicméně v dynamice výskoků byly znatelné rozdíly. Vítězové se přiblížili k hranici 50 cm, ale nikdo ji letos nepřekonal, první byl Honza Ř za 49, dále Tomáš za 48 a oba Michalové za 45. Výborný výkon opět Kuba D za 43.

Poslední disciplínou, kterou jsme testovali na hřišti, byla hloubka předklonu. V ní navázal na rodinnou tradici i v absenci sestry Káji Tomáš K. a výkonem 26 cm si zajistil první místo (stejného výkonu mimo soutěž dosáhla i Adéla). Druhá skončila Zuzka s 22 cm a na třetím místě skupina hráčů s 21 cm – výškou schodu, odkud jsme měřili: Kuba K, Jonáš, Anička a Berta. Potěšující bylo i velké množství dvouciferných výkonů (např. Verča 16, Adélka 17, Kačka H 20) a také to, že jen Vojta zůstal v červených číslech 6 cm nad schodem a Honza F s Klárou na nule.

Také shyby dopadly lépe než obvykle, hned 22 hráčů bylo schopno udělat alespoň jeden, nejvíce zaznamenal Kuba K se 14, dále oba Michalové s 10 shyby a Tomáš K. se 7. Na loňský výkon s 5 shyby navázal také Dan Kubiš, 5 měl i Kuba D a výborné jsou i 4 shyby Vaška Palána a 6 shybů Jonáše a Pavla.

Závěrečnou disciplínou byl hod badmintonovým míčkem, který jsme absolvovali v hale. Výkony byly letos rekordní, asi že se házelo bez jakékoliv větrné loterie a s novými míčky. Devět metrů překonal Pavel s výkonem 940 cm, Adam hodil 932, Tomáš K. 916, dále Tomáš S 885 a Kuba K 881. Z mladších překonala osm metrů Kačka H, když hodila 816 cm, z nejmenší skupinky výborně hodili Vojta se 744 a Adélka se 719 cm.

Po sečtení dosažených výkonů jsme určili celkové pořadí, které hodně ovlivnila hloubka předklonu – hráči na prvních místech tak bodovali zejména vyrovnaností všech disciplín. A jak to tedy dopadlo?

1. Tomáš Krajča (součet pořadí 38)
2. Michal Koloušek Beznoska (42)
3. Kuba Klubal (43)
4. Michal Bathory (44)
5.-6. Pavel Černý a Honza Řasa (53)
7. Adam Čechura (66)
8. Jonáš Petřek (73)
9. Honza Frauknecht (82)
10. Míša Zelinková (99)
11. Kuba Drahorád (103)
12. Honza Vorlík (110)
13. Vašek Palán (115)
14. Berta Ausbergerová (123)
15. Jana Havláková (125)
16. Tomáš Svoboda (132)
17. Kačka Houšková (135)
18. Šárka Vlášková (142)
19. Kačka Kykalová (146)
20. Helča Homolková (147)
21.-22. Anička Vojtková a Vašek Podivín (170)
23. Dan Kubiš (179)
24. Adéla Vaňková (181)
25. Péťa Janošová (192)
26. Marek Schumpeter (201)
27. Filip Einstein Procháska (206)
28. Klára Homolková (208)
29. Vojta Skřivan (212)
30. Verča Tvrdíková (217)
31. Nikča Kobíková (233)

Navečer jsme osazenstvo překvapili bojovkou. Teď už je možné prozradit, že byla připravena už pro loňský ročník, ale pro nepříznivé počasí se nekonala. Letos nepršelo, a tak se mohly skupinky hráčů vydat na trať, kde je starší trochu postrašili a zároveň dostali zábavnou výzvu – složit básničku na tři zadaná slova. Jedno z nich bylo vždy sloveso, druhé podstatné jméno a třetí jméno některého z trenérů: básničky o Kačce, Tomášovi, Adéle, Honzovi, Petru Martincovi či Tomáši Parkánovi byly občas trochu absurdní, občas trochu naivní, ale rozhodně vtipné… Večer nám pak hoši ještě rozehřáli vířivku na „příjemných“ 44 stupňů – dílčí nepříjemnost, naštěstí se na to přišlo včas.

Od nedělního rána se už rozjel seriózní tréninkový program se dvěma tříhodinovými bloky pro každou skupinu. Starší tentokrát měli dvě a čtvrt hodiny v hale a tři čtvrtě hodiny venku, mladší pak hodinu a tři čtvrtě uvnitř a hned hodinu a čtvrt atletického programu. Už od prvního tréninku mohli hráči těžit ze cvičení a námětů, které si Tomáš přivezl ze slovinské BE Summer School. A tak jsme se rozcvičovali zábavným belgickým způsobem, hráli islandské hry pro rozehrávku a absolvovali tréninky inspirované Diemo Ruhnowem, Budi Santosem či Anttim Rajasarkkou… Kondiční program citlivě připravený Romčou byl zaměřený zejména na rychlost a koordinaci, takže hráči museli sprintovat, absolvovali opičí dráhy, probíhali žebřík a hráli nejrůznější zábavné atletické hry.

Také v pondělí proběhl plný program, bojovali jsme zejména s dusivým vedrem, které poněkud zkalilo nadšení zejména při venkovní fázi. A tak se vypily hektolitry vody a snědlo prakticky všechno ovoce: lahodné broskvičky a nektarinky, kterými nás zásobili Vláškovi, byli jen jedním z mnoha dárků – rodiče hráčů nám přivezli letos buchty, broskve, sušenky i banány, a tak nám prakticky odpadla starost se svačinou: díky za to! Jedním z vrcholných bodů první poloviny tréninků byl trénink zaměřený na stick-smash, při kterém nám někteří předvedli opravdový hlad po útoku a zakončení 😉 V úterý náročnější běžecký trénink uzavřel dopoledne a odpoledne následoval odpočinek. Ten jsme vyplnili sledováním filmu King: příběh inspirovaný legendárním badmintonistou Liem Swie Kingem (který se ve filmu na chvilku i objeví) o klučinovi Gunturovi sklidil ohlas skoro stejně nadšený jako popcorn a kofola, kterou jsme dětem přivezli. Následovalo natáčení trickshotového videa a volná zábava, zakončená po večeři tradičním bowlingem. Při něm se podařilo dosáhnout výkonu bezmála srovnatelného s Járou Cimrmanem. Česká obdoba Leonarda da Vinciho zaznamenala první aut v dějinách šachu… a Berta zaznamenala první aut v dějinách bowlingu, když se její koule nevydala na cestu do dráhy, ale úplně na opačnou stranu. Večer nám pak ještě zpestřila bitka se sršni, Tomášův ručník se jako moc účinná zbraň neukázal, lépe si vedl Kuba s raketou a Honza Vorel s pantoflem.

V úterý navázaly opět tréninky v obvyklém rozsahu a večer navíc speciální kruhák – posilovací cvičení poskládané za účelem inspirace hráčů, aby měli co největší baterii cviků do vlastního tréninku. Vyhrožování, že projedeme celou knížku o 417 cvicích pro posilování s vlastním tělem, sice nemělo reálný základ, ale i tak byl konečný počet 45 cviků hodně výživný a slouží ke cti všem hráčům, že je absolvovali v tempu a mnohdy s nadšením a v jednom případě i s viditelnou rozkoší 😉

Ve čtvrtek se starší pustili do singlových kombinací a také začala být znát únava: první hráči odpadali pro natažené svaly, puchýře či sedřené paty, ale vážnější zranění se nám letos vyhnula – i to je velké pozitivum. Večer jsme si proto mohli v dobré náladě soustředění uzavřít a předat tradiční diplomy, jako obvykle tu a tam dvoj a více-smyslné, obvykle jen lehce související s badmintonem a často bez kontextu nepochopitelné. Ale hráči vypadali, že se baví 😉

Přehled diplomů letošního benáteckého soustředění:

Tomáši Krajčovi za dlouhodobou výdrž
Romče Čechové za citlivé dávkování potravin
Adéle Zimmerové za vířivkový striptýz
Zuzce Kvíčalové za hluboký žlábek
Honzovi Frauknechtovi za německého přítele od A

Michalu Kolouškovi Beznoskovi za mazlení s broskvičkou
Pavlu Černému za obtáhnutého Pákistánce
Adamu Čechurovi za výchovu badmintonistů v Čechách
Michalu Bathorymu za slimáčí políbení
Honzovi Řasovi za otužilost Yettiho
Honzovi Vorlíkovi za prsaté triko
Kubovi Klubalovi za jablíčko vždy po ruce
Jonáši Petřekovi za nechtěné protržení
Robertu Chalupeckému za úsměv Don Juana
Tomáši Svobodovi za patovou situaci
Kačce Kykalové za vyzývavé posilování
Janě Havlákové za kulturní referentku
Míše Zelinkové za sprchový koktejl
Bertě Ausbergerové za převrácený bowling
Helče Homolkové za totální smeč
Vaškovi Podivínovi za předstartovní přípravu
Vaškovi Palánovi za šikovné ruce
Kubovi Drahorádovi za „interupci“ mostu
Kačce Houškové za rytmus v těle
Šárce Vláškové za česací maraton
Péťe Janošové za setrvalý úsměv
Kláře Homolkové za bobříka mlčení
Anežce Limanovské za bezpečné protahování
Aleši Čechovi za postelovou dislokaci
Filipu Procháskovi za schody do nebe
Marku Schumpeterovi za kouzelné ruce
Vojtovi Skřivanovi za největšího streetdancera
Danu Kubišovi za badmintonový Rambo-styl
Danu Zelinkovi za závislost na po(pco)rnu
Verče Tvrdíkové za nechtěné finty
Julii Skřivanové za snový badminton
Nikole Kobíkové za formální oděv
Adéle Vaňkové za šviháctví

V pátek jsme pak zakončili soustředění dopoledním tréninkem, opět obě skupiny absolvovaly parádní aerobikovou rozcvičku, kterou připravila Romča, a cvičení jógy, které uchystala Adéla: Benátky jsou tak nejen tvrdou prací, ale i zkušeností s odlišnými styly a přístupy k tréninku. Odpoledne jsme si pak v poněkud prořídlejším počtu zahráli zápasy a menší také turnaj – ti nejmenší na polovině kurtu, skupina C v náhodně losovaných deblech (zvítězila Klárka z Jílového) a A+B v libovolných dvojicích.

Z pohledu trenéra letošní soustředění běželo jako po másle a dílčí obtíže se dařilo řešit beze stresu a leckdy i s noblesou. Hráči trénovali poctivě a zodpovědně a i když si lze vždycky představit i větší snahu a kvalitu, byl to užitečně strávený týden v dobré badmintonové společnosti. A co si více přát? Díky všem a za rok si to rádi zopakujeme.