„Vy je zničíte, to přece nejde, takhle pořád trénovat.“ Zhruba tak mě vítal každé ráno krátce před osmou vrátný prosecké tělocvičny. Že jsem si pro něj nevymyslel žádnou vtipnou odpověď, bych považoval za jeden z mála nedostatků Velkého finále – závěrečného soustředění před začátkem sezóny 2008/9. Jinak se totiž vydařilo vše: proběhlo deset dvouhodinových tréninků, kterých se zúčastnilo dvaadvacet hráčů, polovina nárazově, polovina nadpolovičně (to se nám to hezky zamotává, že?) a všichni přežili i drsné ranní vstávání. Odměnou za ně i za večerní cesty směrem Lovosická bylo příjemné prostředí domovské haly a společný trénink, při němž mohli mladší leccos odkoukat od dorostenců i dospělých.

První polovina tréninků, zhruba do středečního dopoledne, obsahovala jednodušší kombinace – myslel jsem i na ty, kteří nebyli v Benátkách a potřebovali se trochu rozehrát. Druhá půlka už byla náročnější: přidali jsme v taktických kombinacích a zkusili se navzájem naočkovat útočnějším způsobem hry v singlu. Mladším program v závěru týdne zpestřily speciální tréninky s Romanou, kde detailněji pracovali na správné úderové technice v zadní části kurtu. Velmi jsem ocenil přístup dospělých, kteří se zúčastnili některých tréninků: děkuji Zuzce, Tomášovi, Petrovi a Kristýně, že netvořili žádnou separátní jednotku, ale procházeli tréninky s ostatními, a to dokonce i když došlo na hry typu kámen-nůžky-papír ;-).

Překonali jsme všechny drobné problémy – bloudění Honzíka K., kdy nebylo daleko k tomu, aby ho rodiče nechali hledat policií, nešťastný nápad Tomáše V. se nasnídat krátce před tréninkem, který skončil tak, jak musel, moje neustále zapomínané hodinky, co překonaly i benátecké starosti o šrajtofli, a spoustu nářků „Já už nemůžu,“ případně „to si děláš legraci!“ A věřím, že se odvedená práce v průběhu sezóny projeví.

Závěrem ještě pár fakt a čísel o letní přípravě jako takové. Náš oddíl uspořádal dvě mládežnická soustředění: Letní kemp v Benátkách a Velké finále na Proseku. Dále jsme zorganizovali Prosecké oválení – nakonec z toho vyšlo osm hodinových tréninků na ovále. Dohromady to znamenalo 8 hodin na ovále ZŠ, 49 tréninkových hodin v Benátkách a 20 h v tělocvičně na Proseku – solidní porce 77 organizovaných tréninkových hodin. Oválení se zúčastnilo 7 hráčů, v Benátkách nás bylo 29, Velkého finále se zúčastnilo 22 hráčů. Dohromady aspoň 1 soustředění absolvovalo rovných 34 hráčů, kteří zničili 288 míčů (24 tub) a 9 výpletů. Nejvíce soustředění v létě absolvovala Kája Krajčová, která byla v Brně, Benátkách, Českém Krumlově a také na Velkém finále. Ocenění zaslouží ale i další, kteří mají za sebou tři tréninkové týdny: Tomáš a Anička Vojtkovi (Brno, Benátky, Velké finále). Obou našich mládežnických soustředění se zúčastnili následující hráči: Anička Krajčová, Jáchym Šenkyřík, Honza Řasa, Kristýna Grünermelová, Míša Zelinková, Šárka Vlášková a Honza Kocián. Nejaktivnější v neoblíbené části kondiční přípravy byla jednoznačně Kačka Kykalová, která to navíc podepřela příkladně vyplněným tréninkovým deníkem. Kristýně G. naopak právem patří ocenění za nejostřejší finiš – z tréninků Velkého finále vynechala jeden jediný.

I když stále máme velké rezervy, jsem přesvědčen, že jsme v létě připravili zajímavý a hodnotný program. Do budoucna je na čem pracovat – nejen pokud jde o počet soustředění a tréninků, ale třeba i zajištění velkých trenérských jmen, zlepšení organizace a komunikace. Ale zatímco loni jsme soustředěním v Dobrušce, které bylo z mnoha důvodů neustále „na hraně“, teprve nesměle vykročili po cestě, letos jsme se bez většího tápání už rovnou dali do klusu. A když všechno půjde tak, jak má, přiští rok nás uvidíte v trysku.