To nejdůležitější na úvod: Katka Kykalová postupuje na MČR! Přebor Prahy v kategorii U15, který se na poslední chvíli přesunul do Vinoře, byl pro SK Prosek z mládežnických kategorií nejúspěšnější. Pod vedením Honzy Řasy se ráno v tělocvičně sešlo následující, po medailích hladové komando: Kačka Kykalová, Karolínka Krajčová, Honza Řasa, Honza Vorlík, Matěj Šeďa a Adam Oboda. Pravda, Kačku limitovala nemoc, ostatní zase tréninkové manko, ale stejně jsme mysleli na nejvyšší příčky.

V mixu naše elitní páry shodně skončily ve druhém kole – Kája s Řasíkem po delší době zvládli souboj s outsidery, na sourozence Klusoňovy už ale neměli. Kačka s Davidem Sklářem z Motorletu zase prohráli s Barákem a Havlenovou, i když to bylo po třech vyrovnaných setech.

Kluci opustili singlový pavouk rychleji než krysy potápějící se loď. Největší škoda to byla u Řasíka, který s Maceškou rozhodně mohl sehrát aspoň tři sety, ne-li vyhrát. To by ale nesměl tahat ke každému úderu raketu odněkud od země. A možná se tím pustím na tenký led, ale kdo ví, jestli mu doopravdy pomáhá otcovské koučování (ostatně pravidlo, které umožňuje trenérům mluvit svým svěřencům do hry mezi každou výměnou, mi od začátku připadalo podivné).

Holky se v něm držely déle. Karolínka zvládla překvapivě těžký souboj s Nešlehovou, aby vzápětí narazila na Ivču Zychovou. Snad se nedopustím urážky astráckého majestátu, ale prohrát se soupeřkou, která podává, jako by přehazovala hromadu písku lopatou, bych považoval za potupné. Jenže když někdo nedokáže udělat krok navíc dozadu, hraje údery daleko za sebou a vedle těla, a nedokáže dostat míč dál než k čáře deblového podání, těžko se mu vítězí.

Kačku jsem poprvé viděl v singlu s Rrahmaniovou. Prosecká favoritka očividně nebyla ve své kůži, když se po prvním prohraném setu rozplakala, přiznám se, že se mi zatmělo před očima. Podařilo se mi ji ale přesvědčit, že na řeči o ostudě je ještě brzy. Kačka, vybavená inovativní taktickou radou (všechno cpi dozadu do backhandu) vyrazila do druhého setu mnohem sebevědoměji a ani ve třetím už nepovolila „dívce s kamenným výrazem ve tváři“ pomyslet na překvapení. Následné čtvrtfinále s Míšou Brečkayovou naopak Kačka zvládla naprosto suverénně, chytala její ploché loby a deblové drivy, dokázala ji prosmečovat a od začátku až do konce dvou velmi rychlých setů si šla dravě za vítězstvím, v každé výměně. Semifinále s Hejdrychovou bylo jasnou záležitostí, ve druhém setu jsem měl spíš obavu, aby se Kačka na kurtu úplně nezhroutila, k čemuž naštěstí nedošlo. Únava už byla ale jasně patrná – a taky bylo nahráno, postup v kapse, proč tedy hazardovat se zdravím.

Pánské debly znamenaly rychlý konec pro „elitní“ pár Řasa-Vorlík, naopak Matěj s Adamem překvapili, i díky dobrému losu vyhráli první kolo a připsali si cenné body za celkové 5.-8. místo. Holky pak zvládly postupně dva souboje s vinořskými soupeřkami, aby v semifinále podlehly přece jen deblovějším Havlenové s Brečkayovou. Mixová hra s Kájou není automaticky špatnou volbou, ale to by Karolínka musela být mnohem aktivnější, chytat ploché výhozy soupeřek a nekompromisně zakončovat, nebo aspoň nehrát od sítě nahoru. Ale třetí místo a vůbec první turnajová medaile pro Karolínku – kdo by tohle označil za zklamání, schytal by asi pořádně nevraživý pohled a možná i nějaký ten záhlavec.

Kačce tedy budeme držet palce 19. dubna na MČR v Brně-Jehnicích a Karolínce, Honzovi – a vlastně všem ostatním – příští rok na patnáctkových turnajích, už v podstatně menší hráčské konkurenci.