Ve dnech 28.-30. ledna probíhal ve třech halách ve Štrasburku mezinárodní turnaj kategorií U11-U15 Perfly French International Borders U15. Pod vedením trenérů Markéty Osičkové a Tomáše Krajči se účastnila také početná výprava českých hráčů, z našeho i dalších klubů, kteří zasáhli do turnaje U15; patřícího ke sledovaným vůči mistrovství Evropy této věkové kategorie.
Máme velkou radost, že se podařilo vybojovat i dvě třetí místa ve výborné konkurenci – Štěpánka Nýdrlová hrála semifinále dvouhry dívek, Erika Osičková a Lukáš Thor pak semifinále mixu.
Výsledky: online
V dramatické covidové situaci bylo do poslední chvíle nejisté, v jaké sestavě se podaří odjet. Původně jedenáctičlenný tým hráčů jsme museli zkrátit na 9 (odcestovat nemohla Adélka a Filip), ale přece jen se podařilo ve čtvrtek ráno vyrazit směr Štrasburk a turnaj s ještě jednou ztráto v průběhu (Kryštof) v náročných podmínkách zvládnout.
Pro ilustraci, co v dnešní době obnáší cestování na mezinárodní turnaje:
– neustálé sledování situace a pravidel v dané zemi (co potřebujeme pro vstup, ubytování)
– podmínky v místě (ve Francii např. až do pondělí platila nutnost nosit roušky i venku)
– ověřování konání samotného turnaje a specifických podmínek pro turnaj
– cestovní dokumenty, platné certifikáty
– dodržení leckdy až absurdních pravidel (viz níže)
V krásné sportovní hale města Shiltingheimu (okraj Štrasburku), hlavním dějišti PFIB 2022, jsme byli upozorněni na dodržování až drakonických pravidel. Roušky pro všechny účastníky s výjimkou hráčů hrajících zápas, sociální distancování, ale zejména – totální zákaz jídla a pití ve vnitřních prostorách (s výjimkou pití hráčů během zápasu). Bufet byl proto zřízen venku (v často záporných teplotách na Celsiově stupnici) a zúčastnění si mohli připadat jako zločinci, když uždibovali tyčinku nebo toust pokradmu pod rouškou, schovaní za pingpongovým stolem nebo dokonce na záchodě…
Z druhé strany pořadatelé udělali maximum, aby turnaj mohl být, a hrálo se za početné i kvalitní konkurence – domácí hráče doplnili Němci, velmi silní Ukrajinci, celkově se účastnilo 8 zemí a i když jsme doufali v lepší medailovou bilanci, vážíme si díky tomu každé výhry a odehraného zápasu jako cenné zkušenosti.
Naše sestava: Amélie Maixnerová, Erika Osičková, Štěpánka Nýdrlová, Eliška Mikešová, Kryštof Coufal, Kryštof Klíma, Petr Bříza, Jakub Klokan a Lukáš Thor.
V pátečním programu byl pouze mix. Petr se Štěpánkou i Kryštof C vypadli hned. Kryštof K s Eliškou uhráli dvě kola a dobrý zápas proti silné dvojici Luong-Laurent, chyběl fakt kousek, hlavně v druhém setu. Ami s Kubou po volném kole zvládli dva tříseťáky s domácími soupeři, ve druhém případě říznutými Indií 😉 – 21:18 ve třetím a 21:19 ve třetím, inu – pod kontrolou 🙂 Na později vítězné Kunin-Almalahla z Ukrajiny to ve čtvrtfinále nestačilo.
Medaili vybojovala Erika s Lukášem, kteří ve dvou setech zvládli první tři kola, ve čtvrtfinále porazili na tři domácí pár Massias-Berthomier a pak v semifinále na tři sety podlehli již zmíněným Luong-Laurent. Velká škoda, jak se později ukázalo, třetí místa nezískávala medaile ani žádné ceny a vyhlášení vítězů se týkalo jen pozic 1 a 2.
V sobotu se rozehrály dvouhry a odpoledne i čtyřhry. Bohužel ze hry v tu chvíli vypadl Kryštof C, pokračovali jsme tak už jen v osmi hráčích. A stejně tak bohužel, jen minimum „prolezlo“ ze skupin do pavouka. Kryštofa Klímu zastavil Kadiemin z Ukrajiny (tři vyrovnané sety). Kuba v souboji dvou vysokých borců také na tři podlehl německému soupeři Linusi Emmerichovi. Lukáš v nervózní a rozhádané koncovce podlehl Lubinu Le Floc’h 23:25 v rozhodujícím setu. A Petr i přes bojovné výkony nestačil na oba soupeře, včetně německé jedničky Leona Kaschury.
Jen o něco lepší to bylo v holčičím singlu. Ve skupině skončila Eliška, když zvládla takticky první zápas proti Anastasii Safonově, ale i přes velikou bojovnost podlehla belgické favoritce Lieke Van Parys. Díky dvěma celkem hladkým výhrám prošla do pavouka Štěpánka, totéž se podařilo i Erice. Ami si poradila s první soupeřkou, ale v hodně nervózním a méně kvalitním zápase podlehla domácí Mélii Beulé 19:21 21:18 a 14:21.
V pavouku Erika hned do prvního zápasu schytala později suverénní vítězku Raiiu Almalahlu z Ukrajiny, která jí přesnými smeči na lajnu doslova zdrtila 21:8 a 21:9. Štěpánka mezi 16 nejlepšími porazila šikovnou domácí levačku Wendy Le Cam 21:18 a 21:14 hodně díky zadrženému klíru. Pak na ni čekala Lieke Van Parys z Belgie – skvělý výkon Štěpi, která Belgičanku ničila seknutými dropy, skvěle měnila stranu, na které se hraje a celkově pestrostí čelila nátlakové hře soupeřky. Po setech 21:14 10:21 a 21:14 a 46 minutách hry postup do semifinále! V něm podobně jako Erika neměla už šanci s Almalahlou, ač určitě mohla hrát kvalitněji – výsledek 6:21 a 11:21 tomu odpovídá. Celkově ale skvělé třetí místo pro Štěpánku!
V deblu Petr s domácím partnerem Arushem Ravikumarem prohrál první kolo s později třetím párem Massias-Thalmann. Kryštof K s Kubou uhráli jedno kolo (porazili výrazně menší, ale nepříjemné soupeře) a odešli jednoznačně poraženi pozdějšími vítězi Tatranov-Tournefier.
Mezi dívkami i po dobrém výkonu a spolupráci s Inwaya Tungadui odešla Štěpánka poražena od páru Beulé-Le Cam. Ami s Erikou také prohrály už první kolo s dvojicí Bouville-Caura; toho jsme hodně litovali, ale tyto hráčky pak ještě uhrály jedno kolo a ukázalo se, že nebyly vůbec špatné. Nejdále došla nakonec Eliška, která na deblovou partnerku vinou zmatků u vrchního rozhodčího dlouho čekala, pak dostala fiktivní, a když už to vypadalo, že se snad nedočká, připojila se k ní domácí Julie Morel a byla z toho dvě vyhraná kola a čtvrtfinále, kde už holky nestačily na suverénní ukrajinský pár Almalahla-Bělobrovčuk.
Z turnaje si vedle zkušeností organizačních v covidové době odvážíme především dojmy a poučení badmintonové. Pohled na top francouzské hráče též v kategoriích U11 a U13, konkurenci ročníkům 2008/9, které v ČR dovedou uhrávat výsledky i proti výrazně starším protihráčům… zejména proto jsou mezinárodní konfrontace tak cenné a důležité a se silnými zeměmi, které mají více hráčů v členské základně a tradici výchovy mistrů Evropy a úspěšných hráčů tím spíše. Francie – nespočítali bychom medaile, které získali v posledních letech na ME všech kategorií, ale vzpomeňte si na jména jako Toma Popov, Christo Popov, Gicquel-Delrue, Alex Lanier – a tím zdaleka nekončíme. Buďme pokorní vůči v této době badmintonové velmoci a pracujme na maximum, abychom se podobným hráčům v budoucnu postavili jako rovný s rovnými.
No Comments Yet