Vítězství chutná jako čokoláda, tak trochu slaná potem, s rukama odřenýma od potlesku, má deset tváří a červenou čapku s třásněmi. Tým SK Prosek Praha C se včera odrazil z takřka úplného dna – a o to byla euforie větší. Předsezónní cíl, postup zpět do krajského přeboru, se nám povedlo naplnit ve dvou utkáních s parádní atmosférou a týmová oslava v Kobyle korunovala vydařený ročník.

Badmintonová božstva ukázala ráno nejdřív svou tvrdou tvář. Nedosti na tom, že nás oslabil v Paříži studující Petr Mazúr, ještě svou premiérovou účast odvolal i Štěpán. Ne proto, aby dokonale splnil roli „nehrající kapitán“, ale pro problémy se zády. A tak nás jelo jen sedm statečných – Zuzana, Kristýna, Jana, Tomáš, Jirka, Michal a já. A když jsme v klíčové bitvě s Astrou C prohrávali po třech zápasech 3:0 (s vědomím toho, že postup zajistí jen vítězství), kurzy na nás vzlétly vysoko k nebesům. Popel na hlavu jsme si sypali hlavně já a Michal. Já hrál na tři sety s Haklem a tentokrát jsem (nepletu-li se, poprvé) odešel poražen. Michal si zase neporadil s Měřičkou, i když taky musela rozhodnout až třetí sada. S oběma body se přitom před zápasem počítalo. Pak ještě Tomáš prohrál na trojce s Myšákem (ztracený první set ze stavu 20:18 zamrzel) a bylo nám hodně, hodně zle. Jenže pak se začaly dít věci. Náš zápas se stáhl na jeden kurt, my se rozesadili okolo a začali pořádně fandit. Povzbuzovali nás i kladenští, kteří naši výhru potřebovali – a kotel vytvářel na soupeře silný tlak. Perfektní výkon tradičně odvedla Zuzana, jež nedala méně pohyblivé Tereze Valáškové ve dvou setech šanci. My s Michalem zvládli čtyřhru, kde nám soupeři byli Hakl se Svobodou. Parkánové vyzráli na mladé pušky Měřička, Myšák a klíčové vítězství předvedly v krásném zápase holky. Jana s Kristýnou porazily duo Valášková, Kimelová, když důsledně dodržely taktické pokyny. Kimelovou takřka vyřadily ze hry, dařilo se jim nacházet volná místa mezi oběma soupeřkami a ve třísetové bitvě byly nakonec i šťastnější. Vedli jsme 4:3 a zbýval mix. Do něj nastoupila s Jirkou Parkánem Zuzana a jejich vítězství nad párem Netík, Kimelová rozhodně nelze odbýt označením „povinné“. Byla to totiž řežba, jak se na postupovou bitvu sluší a patří, kvalitní a vyhecovaná z obou stran. Se šťastným koncem pro nás.

Naši další soupeři, domácí Kladno B, se nás snažili nacpat na zadní kurty blíže ke zdi. Já chtěl mermomocí hrát vepředu, kde je aspoň o trochu místa víc. Kompromisní řešení nabídl Novák – hodíme si mincí. Hodili jsme a já už za letu přemýšlel, co udělat, když prohrajeme. Vyhráli jsme ale a mohli si užít centrkurtu. A na něm jsme sebevědomým domácím (posíleným o Stárkovou, naopak bez Jardy Holečka) předvedli spanilou jízdu za postupem. Pyšně tentokrát řeknu, že jsem ji odstartoval já: výhru nad Richtrem jsem neočekával, ale podařilo se mi po strašném úvodu udržet na uzdě jeho útočnou hru a vyzrát na něj trpělivostí. Byl to ale zápas dlouhý a plný napětí. Když jsem ve třetím setu prohrával 14:19, abych ještě otočil na 22:20, zněl mi uznalý potlesk publika jako rajská hudba. Pak se činili další: Michal zvládnul svou tradiční vysokou hrou eliminovat také útočněji laděného Konůpku (který nicméně zaujal vyrovnaností a klidem na kurtě). Tomáš Parkán vybojoval singlové vítězství nad běhavým Jermanem. A Zuzana vrátila porážku Janě Galajdové, a že to byla pomsta! Takticky jí vnutila rychlý míč, utrápila ji na přesných míčích do zadní části kurtu a nechala ji kazit. Chyby přišly a s nimi i další bod pro prosecké céčko. 4:0 po singlech – a bylo rozhodnuto, z utkání s Kladnem nám totiž stačila i remíza. Ale remízy, remízy byly dneska vyhrazeny jiným. My vítězili. Debl proti dvojici Novák, Homolka se nám s Michalem vydařil výjimečně a přinesl rozhodnutí. Pravda, pak jsme prohráli debl holek, druhý debl i mix, ale to už jsme mysleli víc na oslavy postupu než na poslední minuty v oblastním přeboru.

Slavili jsme se spoustou čokolády, plzní z tanku, ginem a tequilou, červenou čapkou s třásněmi a v dobré náladě se zřezali, jak zákon káže. Radovat se umíme – a hrát už taky.

Za sebe ještě dodám: díky všem, kteří za nás v téhle sezóně nastupovali. Postup je především vaším dílem, stejně jako to, že jsme se vždycky sešli v dobré sestavě a navzájem se povzbuzovali a fandili si.