V dalším kole krajského přeboru čekal družstvo SK Prosek Praha C dvojzápas. Prvním soupeřem nám byl Týnec, s nímž jsme minule nešťastně prohráli 3:5, tentokrát ovšem v plné sestavě a navíc posílený o Jandu. Druhý zápas jsme pak hráli proti C družstvu Radotína, s nímž jsme minule prohráli jednoznačně 2:6. Vedli jsme si o něco lépe, i když nechybělo moc, a spokojenost mohla být ještě mnohem větší.

Zápas s Týncem se vyvíjel velmi dobře, měl ovšem jednoho nešťastného hrdinu. Totiž mě. V singlu s Pavlíčkem jsem se tentokrát držel mnohem lépe než napoprvé, kdykoliv jsem se oprostil od jeho drivových výměn a přestal zbrkle zakončovat, přehrál jsem ho. Jenže co to bylo platné, když jsem mu z deseti příjmů krátkého podání pět naservíroval přímo do sítě, čtyři do autu a poslední jako nahrávku? Prohrál jsem 19:21 ve třetím setu, a aby toho nebylo málo, podobnou prohrou ve třetí sadě skončil i náš debl s Michalem proti dvojici Pavlíček, Staněk. Vzhledem k tomu, že konečný výsledek zněl 3:5 v náš neprospěch, je jasné, kdo za to tentokrát mohl…

Naopak Michal tentokrát prolomil singlové prokletí a začal si významně zlepšovat statistiky. Tři sety se Staňkem starším dotáhl do vítězného konce. Jáchym proti Filipu Staňkovi moc šancí neměl, ale s jeho vítězstvím jsme ani nepočítali, stejně jako s případným bodem Jany, která prohrála v singlu se Staňkovou. V deblech jsme pořád ještě mohli vybojovat i vítězství, jenže záhy jsme ztratili náš první debl a debl holek. Vítězství Parkánů v deblu nad párem Janda, Vrkoslav, a výhra v závěrečném mixu, tak už jen zmírnily výslednou porážku.

Proti Radotínu C jsme začali fantasticky v singlech. Soupeř zataktizoval a postavil na jedničku místo Tomáše Kose Martina Frantu. Po prvních pár míčích a vlastně celém prvním setu jsem byl psychicky na dně, pak jsem se ale sebral a dokázal si, že když se zrovna aspoň deset výměn za sebou nevztekám, nehraju úplně nejhůř. Nakonec jsem soupeře ve třech setech utahal. Michal to měl snad ještě těžší se Scheinerem, i on ale svou úlohu zvládl a tři sety dotáhl do vítězného konce. Jáchym, pravda, nedokázal čelit záludné a přesné hře zkušeného Vody, ale Zuzka v nervydrásajícím zápase zdolala „nadějné mládí“ (Blažkovou). S Michalem jsme pak zadělali na bodový zisk výhrou v prvním deblu proti dvojici Kos, Foltýn. Bohužel, další už nás nenapodobili. Druhý debl a mix byl tentokrát jasnou záležitostí ve prospěch soupeře a dámský debl, tradičně naprosto nevyzpytatelný, dopadl ve třech setech lépe pro pár Honnerová, Blažková. Konečný stav tedy 4:4.

Z osobního hlediska mě mrzí zápas s Týncem. Definitivně jsem v něm přišel o pověst nejlepšího singlisty v kraji a přebral jinou, o něco méně lichotivou – nejvzteklejší singlista v kraji. Výsledkově jsme taky mohli dopadnout lépe, což spolu úzce souvisí. Dva body proti silnému Radotínu ale nelze považovat za ztrátu a záchrana by nám už neměla uniknout. Dnes se dařilo hlavně Michalovi, z čehož vyvozuji, že by si měl fanynky vodit na turnaje častěji ;-). Jana ani Jáchym tentokrát nikde překvapení nepřinesli, ale pro ně jsou družstva dospělých hlavně místem sbírání cenných zkušeností. V patnácti nebo šestnácti nám těžko mohou vyhrávat zápasy, už za rok, po patřičné porci letních soustředění, to ale může být úplně jinak.