SK Prosek Praha B – BaC Esiko Kladno 4:4
SK Prosek Praha B – Sokol Meteor Radotín Praha B 0:8

Stejně jako se pachatel vrací na místo činu, jeli jsme i my na Kladno. Minule jsme tam slavně vydřeli postup do finálové skupiny, nyní jsme jeli sklidit, co jsme zaseli. Tedy odehrát čtvrté kolo ligy s tím, že medajli nám z krku už nikdo nesundá, sestup nám nehrozí, postup (proč si to nepřiznat) taky nejspíš ne, tak proč si to neužít…

Sestavu jsme lehce oměnili – Honza Jurka podlehl kariérismu a po přepsání na soupisku A družstva si dělá jméno v první lize, Dituš si spokojeně doma kyne (netrpí obžerstvím, ale těhotenstvím) a … to je vlastně všechno. Takže Dituš nahradila již vykynuvší a splasknuvší Léňa, která pojala comeback ve velkém a přivezla si ssebou Mařenu (asi Marek, ale to jsem za celý den nezaslechl) a Michala (syna s manželem (se svým manželem, ne se synovým manželem)), a dále posilu z céčka Petra Mazúra (Tomus o něm ve své reportáži z kraje píše, že je to pro céčko posila z béčka, tak nevím…), který si tu na začátku sezóny rozlámal kotník o zeď. To by se mu dnes stát nemělo, protože kladenští koberce, které měli i minule, dosud nevrátili, takže zadní lajny byly cca šest metrů od stěn, namísto klasických deseti centimetrů u parketových kurtů… Takže já, Čermi, Milan, Vítek, Petr, Danuška a Léňa…

Cesta nám začala na Proseku u Danušky, která nám půjčila svého Formana, protože jsme jeli v pěti (Léňa s chlapci a s Petrem jeli odděleně) a větší auto nikdo nemá. Mně byla svěřena role řidiče, která málem skončila hned na parkovišti, protože potvor Forman odmítl pod mým velením nastartovat. Tak sem si zase přesedl, Danuška otočila klíčkem, zapumpovala plynem a… jeli jsme… Cestou přistoupil Vítek, který ovšem psychicky selhal a velmi těžce nesl Danušky řízení (nutno říct, že si zapřeháněl), remcal celou cestu až do Bohnic, kde už čekal Čermi… Pak už jsem převzal řízení já, takže se Vítek trochu uklidnil a remcal aspoň na úkor vozidla… Příště jede na Kladno autobusem…

Teplota kladenská venkovní rovnala se teplotě vnitřní z minulého kola (která byla přeci jen nepatrně vyšší, než tehdejší venkovní – je vám to doufám jasné), což nám dávalo jistou naději, že tentokrát by se na kávě nemusela dělat ledová krusta. A vskutku, v tělocvičně se dalo bez problémů celý den přežít jen se základní polární expediční výbavou…

Hrát jsme začali s Kladnem, které oslabeno o Moniku Erbenovou, posílilo o dvě slečny/ženy/dámy z bé týmu. Čermi s Léňou chopili se mixa a vzdorovali dvojici Růžičková-Fridrich srdnatě, leč smůlovatě – 20-22, 20-22… Já s Petrem jsme toho proti Danovi se Štěpánem (známá kabaretní dvojice Skrčený-Pulkrábek (ahoj kluci :)) ) moc nepředvedli, ale splnili jsme očekávání, tedy prohráli jsme… Naše děvčata potvrdila roli favoritek a v deblu proti již zmíněným posilám z kladenského běčka (dámy prominou, ale jména z neznalosti nezmíním), stejně jako Milan s Vítkem vyválčili bod v druhém deblu pánském… Já jsem tentokrát nepotvrdil roli třísetového singlisty a Jardu Holečka porazil na dva, k velkému zklamání přihlížejích. Mezitím Danuška naopak potvrdila svoji singlovou fazónu a na tři sety slavně zvítězila nad Mirkou Růžičkovou. Tím ale žně skončily, neb ani Čermi s Danem, ani Petr s Vencou neobstáli, nicméně remízu jsme považovali za velký úspěch a potvrzení příslušnosti do finálového společenství… To jsme pak ovšem zazdili se sokoly a sokolkami z OTECe Radotína Meteoru a Prahy B… kanár 0:8 snad ani nepotřebuje dalšího komentáře. Sestavu jsme nechali stejnou, jen Čermi si k mixu přidal singla s Ondrášem… Já s Petrem jsme celkem slušně odehráli debla proti „oldies“ Musil-Kubiš (kteří, nutno dodat, hráli cca na půl plynu), Vítek s Milanem proti Lubas-Svoboda sice statečně, ale marně bojovali, Danuška nenašla dostatek sil na Báru Kosovou, ani poté společně s Léňou proto Báře s Evičkou Hnilicovou… A pánské dvouhry… no škoda mluvit… Čermi s Ondrášem nepochodil, Milan v derby s Pavlem nepřišel na to, jak vyzrát na jeho cukatůry a já s Volfikem podělal obě koncovky… Takže kanár… no a co, no…

Meteor pak s Kladnem remizoval, čímž potvrdil prastaré fotbalové moudro, že míč je kulatý a tráva zelená… Pointu vám nevysvětlím, sám jsem ji tehdy nepochopil, ale onen dobře placený reprezentant použil ono moudro v podobné situaci, takže se jistě hodí i jako taková pěkné tečka za tím čtvrtým kolem.