Celá speciální strana je v kronice věnována Veronice Vopálenské, jedné z našich nejtalentovanějších a nejúspěšnějších dorostenek. Co pěkného se o ní píše?

Veronika Vopálenská – jedna z našich nejlepších hráček současnosti. Pohybuje se na žebříčku v první šestici, ale je z ní nejmladší a má nejvíce předpokladů. Důrazně na sebe upozornila naši reprezentaci začátkem této sezóny, kdy se „odvážila“ porážet naše standardní špičky a kdy vyhrála turnaj GP dospělých. A reprezentace jí dala šanci. Veronika sjezdila řadu mezinárodních turnajů.

V kategorii dorostenců reprezentovala na mezinárodním mistrovství Polska juniorů, na Finlandia Cupu (oba turnaje spolu s naší další hráčkou Dianou Stádníkovou) a na mistrovství Evropy juniorů do 16 let, kde spolu s ostatními vybojovala bramborovou medaili (bronz to nebyl jen o fous). Kategorii nejvyšší zastupovala na celé řadě turnajů, mezi jinými se zúčastnila MM Maďarska, MM Rakouska, byla i na mistrovství Evropy v Moskvě, kterýžto turnaj však prodělala s angínou.

Můžeme a měli bychom být hrdí na to, že je (a vždycky byla) členkou našeho oddílu a do další sezóny jí budeme držet palce!






Připomeňme výsledky Veroniky v sezóně 1989/90: na poháru Meteoru je v singlu ještě 7., ale v deblu s Dianou třetí. Memoriál Holobradého o tři týdny později už ale vyhrává, stejně jako říjnové GP v Přerově. Vyhrává dorostenecký přebor ČSFR (i nad hráčkami o dva roky staršími) a jen nemoc ji připraví o úspěch na přeborech dospělých. Na konečném žebříčku je ve dvouhře 5.

Ještě několik měsíců je Veronika jednou z hlavních opor družstva a hráčkou, na kterou se při všech příležitostech spoléhá. Pak na čas opouští oddíl kvůli jiným zájmům. Když se vrátí, dává poznat i reprezentantkám, že na talentu jí doopravdy během pauzy neubylo. Posléze ji ale vyřadí z vrcholového sportu chronické onemocnění.

I tak můžeme být skutečně pyšní, že náš oddíl vychoval tak mimořádnou hráčku, a může nám být líto, že z různých důvodů nedokráčela až na úplný vrchol svých možností.